Článek
Jejich originály byly objeveny teprve před půlstoletím, kopie teď ohromují návštěvníky, kteří se vyšplhají na hrad Bezděz. Řeč je o pohřebních insigniích krále Přemysla Otakara II.
Koruna, žezlo a jablko, které byly vloženy do králova hrobu, když byl pochován v Saské kapli v katedrále sv. Víta, budou ozdobou víkendových oslav 760 let od založení Bezdězu. Kopie insignií (originály jsou uloženy na Pražském hradě) má Bezděz zapůjčeny na celou letošní návštěvnickou sezonu, o víkendu ale nabude zápůjčka na významu. Vystavené symboly moci totiž patří králi, který Bezděz založil. O jeho výstavbě rozhodl Přemysl Otakar II. v roce 1264.
Královský hrad Bezděz slaví 760 let od založení, jeho budování začalo v roce 1264 na popud Přemysla Otakara II.
„Díky výročí hradu máme kopie insignií zapůjčené na celou sezonu od spolku Města Otakarova, jenž si zapůjčil originály insignií a podle nich si nechal vyrobit tyto kopie,“ popsal Novinkám kastelán Bezdězu Kamil Seidl. „Vystavenou ale máme také kopii ceremoniálního meče Přemysla Otakara II. a také kopii vzoru tkaniny objevené v králově hrobě, když byla v roce 1976 otevřena,“ vypráví o největších lákadlech kastelán.
Pohřební insignie Přemysla Otakara II.
Martin Herda, vedoucí oddělení sbírek Pražského hradu, ukládá klenoty do vitríny.
Objeveny byly 13. prosince 1976 v rakvi společně s královými tělesnými ostatky uvnitř hrobu v Saské kapli v katedrále sv. Víta.
Důvodem k otevření hrobu byl výzkum, který vedl antropolog Emanuel Vlček.
Po skonu na Moravském poli v roce 1278 byl Přemysl Otakar II. pochován nejprve ve Vídni, později ve Znojmě a teprve poté ve Svatovítské katedrále.
Jejich součástí je koruna, žezlo a jablko.
Na koruně je latinský nápis oznamující: Toto jsou kosti Otakara, vznešeného pátého krále českého.
Veřejnost je poprvé spatřila v roce 1978 u příležitosti 700. výročí od úmrtí panovníka.
Dnes jsou součástí stálé expozice Příběh Pražského hradu.
Na Bezdězu jsou nyní vystaveny jejich kopie.
Králové, romantik i mniši montserratští
Oslavy velkého výročí vypuknou už v pátek v 17 hodin v podhradí. V divadelním amfiteátru se představí osobnosti, které se do historie Bezdězu nejvíce zapsaly. Přijede král zakladatel, objeví se také jeho syn Václav II., který byl po smrti otce na Bezdězu držen v zajetí. Přijede také Albrecht z Valdštejna, pozdější majitel hradu a autor nápadu zřídit na Bezdězu klášter. Na defilé osobností proto dorazí i mniši montserratští, kteří klášter obývali spolu s kopií slavné Černé Madony montserratské, za níž na Bezděz mířily davy poutníků. Ve svém Večeru na Bezdězu o ní napsal i Karel Hynek Mácha, však i on v pátek dorazí.
Bezděz na pohlednici z roku 1899
Chybět nebudou ani méně známé postavy, třeba Oldřich Tista z Libštejna, český šlechtic, který byl purkrabím na Bezdězu i jedním z projektantů staveb pro Karla IV., nebo Hynek Berka z Dubé, majitel panství pod Bezdězem a nejvyšší purkrabí Českého království v době vlády Jana Lucemburského.
„Páteční program uzavře představení muzikálu Tři mušketýři. Sobotní program pak začne v 10 hodin v hradní kapli vysvěcením jedné dřevořezby z Křížové cesty na Bezděz, požehnáním hradu a koncertem pro klavír a akordeon. Během dne dojde také na čtení zakládací listiny, na hudební vystoupení i šermířský turnaj. A vše pozdě večer zakončí světelná a ohňová show,“ zve návštěvníky Seidl.
Ikonický hrad ukrývá nespočet tajemství. Do Máchova kraje přitahuje návštěvníky z celého světa
