Horníci se po letech vrátí do štoly, aby o ní vyprávěli při komentovaných prohlídkách

Štola Josef byla vyražena v 80. letech 20. století v souvislosti s průzkumem dvou ložisek zlata, která se nazývají stejně jako přilehlé vesnice, a to Mokrsko a Čelina.

K průmyslovému využití revíru se však vzhledem k předpokládanému negativnímu vlivu případné těžby na životní prostředí a dalším důvodům nikdy nepřistoupilo. Od poloviny 90. let, po ukončení průzkumu, tak zůstaly štola i její okolí opuštěny.

Nyní se akademické pracoviště zaměřuje především na praktickou výuku studentů a výzkumné projekty. Odborníci řeší aktuální celospolečenská témata, např. ukládání radioaktivních odpadů.

Nápad vybudovat unikátní podzemní pracoviště pro praktickou výuku a experimentální činnost v opuštěné štole Josef vznikl na půdě pražské ČVUT v roce 2003. O dva roky později byla podepsána smlouva mezi Fakultou stavební ČVUT v Praze a správcem průzkumného díla, Ministerstvem životního prostředí ČR o zapůjčení prostoru pro vzdělávací a výzkumné účely.

Podzemní laboratoř Josef začala sloužit v roce 2007. Dosud bylo zpřístupněno zhruba šest kilometrů štol a rozrážek z celkových osmi.

„V poslední době vnímáme zvýšený zájem veřejnosti nejenom o naše výjimečné působiště, ale také o projekty, které zde řešíme. V komentovaných prohlídkách proto návštěvníky seznamujeme nejen s tímto unikátním podzemním pracovištěm, ale i naším výzkumem,“ uvedl vedoucí Centra experimentální geotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze Jiří Šťástka.

Nově přitom vybrané prohlídky obohatí i komentáře horníků, kteří v minulosti ve štole Josef pracovali.

„V rámci jedné z akcí jsme se náhodně setkali s horníky, kteří se jako návštěvníci přišli podívat na místo, kde v letech 1980 až 1991, po dobu ražby štoly, pracovali,“ vzpomínal Jiří Bendl z Centra experimentální geotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze, který prohlídky organizuje.

Jejich vyprávění, tehdy nikterak plánované, podle něj všechny zaujalo. „A tak jsme se dohodli, že prohlídky rozšíříme o jejich vzpomínky na ražbu štoly, jak zde například fungoval směnný provoz, odstřel, odvoz navážky a řada dalších prací,“ líčil.

Návštěvníci se mohou těšit na jeden typ okruhu Čelina kombinovaný s návštěvou podzemní kaverny. Měří zhruba 800 metrů. Navštíví část zpřístupněné štoly v oblasti Čelina, dozvědí se o jejím využití pro výuku studentů a základní informace o výzkumných projektech.

Seznámeni budou také s historií těžby zlata na Novoknínsku. Po schodišti, vystavěném v bývalém lezném oddělení, vystoupají na galerii ve výšce dvacet metrů, odkud nahlédnou do kaverny, jedinečného podzemního prostoru o objemu 10 tisíc m3 s vynikající akustikou. Prohlídka trvá 90 minut, vzhledem k omezené kapacitě je nutné se předem registrovat.