Článek
Podle mluvčího Sebastiana Trapika se dělá maximum, aby se komplex podařilo zachovat, protože je prý důležitým svědkem minulosti. Uvažuje se při tom o takzvaném re-enactmentu, což je oživování vojenské historie s herci a inscenovanými výjevy. Kritici ovšem před takovým záměrem varují, bojí se, aby snaha přitáhnout více turistů neudělala z místa nevkusný park s nacistickou tematikou. Někteří použili i slovo Disneyland.
Přečtěte si také: |
---|
Ve stopách vůdce aneb Temná turistika v Německu |
Přestože oživování vojenské historie je podle BBC v Polsku aktuálně velmi populární, zrovna v případě Vlčího doupěte vyvolává kontroverzi. Historik Pawel Machcewicz si myslí, že kdyby se kolem bunkrů pohybovali herci v nacistických uniformách, bylo by to šílené a pobuřující. „Expozice by měly vysvětlovat historii, dávat ji do kontextu, ale nezastínit.”
Správci oblasti se zatím snaží vylepšit alespoň turistickou infrastrukturu, přibyly nové informační panely, parkoviště, existují nicméně i plány na výstavbu hotelu a restaurace.
Neúspěšný atentát
Ve Vlčím doupěti strávil Hitler přes 800 dní. Ačkoli byl bunkr bedlivě střežen a dobře schován, neuchránil vůdce před vzbouřenými důstojníky, kteří se na něj v roce 1944 pokusili spáchat atentát a pomocí bomby v kufříku ho zavraždit. Diktátor explozi ovšem přežil jen s lehkými zraněními, mimo jiné díky masivnímu dubovému stolu, který zafungoval jako štít.
Podle Trapika je jednou z priorit zrekonstruovat právě tuto scénu a do bunkru umístit figuríny představující jednotlivé osoby, které byly výbuchu přítomny.
Když začala Rudá armáda postupovat směrem k Německu, prchl Hitler do Berlína. Nechal proto v roce 1945 Vlčí doupě vyhodit do povětří. V dalších letech se tak o hlavní slovo přihlásila příroda, která začala místo pohlcovat.
Nyní komplex navštíví kolem 300 tisíc turistů ročně. Jde většinou o Poláky a Němce.