Hlavní obsah

Hitem letošního léta je surfování s pádlem, a jde to i na řece

Právo, Stáňa Seďová

Obrovský boom zažívá mezi vodáky, věčnými obdivovateli vodních sportů i obyčejnými lidmi, kteří chtějí být fit, Stand Up Paddleboarding (SUP) tedy pádlování ve stoje. Je to něco mezi surfingem a windsurfingem, kde ovšem nemusíte čekat na správnou vlnu, pořádný vítr a nepotřebujete plachtu. Stačí jen prkno a pádlo. A můžete vyrazit na řeku, divokou vodu i moře. Podle instruktorů to zvládne každý a je to skvělé na formování postavy.

Foto: archív Petra Hozáka

Vltavu brázdí Petr Hozák na paddleboardu už tři roky.

Článek

Petr Hozák s paddleboardem projel řadu exotických zemí a nadšeně sleduje, jak surfování ve stoje propadá v Česku čím dál více lidí.

Stále rostoucí popularitu nejen u vodáků, ale i u lidí, kteří pracují na své fyzické kondici a hlídají si postavu, si získal paddleboarding tím, že podle lékařských studií při pádlování dochází k zapojení velké skupiny svalů od lýtkových na nohou přes zádové a šikmé břišní až po všechny svaly na rukou. Stejně tak při tom zapojí surfaři i svaly vnitřní, jejichž posílení bývá většinou problém. Navíc se jedná o aerobní sport, je tedy zdravý pro srdce i plíce.

Paddleboarding vznikl původně na exotických Havajských ostrovech a v Polynésii, kde se nazývá Hoe he'e nalu, zhruba v 60. letech minulého století. Za jeho objevitele, který se nechal inspirovat obyvateli starověkého Egypta, kteří pádlování ve stoje na prkně používali čistě užitkově jako dopravní prostředek, se považuje John Zápotocký, který dle příjmení nezapře české kořeny.

Z Čech do celého světa

O znovuvzkříšení tohoto sportu se kolem roku 2000 postaral Robby Naish, čtyřiadvacetinásobný mistr světa ve windsurfingu a kiteboardingu, jemuž pomáhal designér Rick Naish a konstruktér Harold Iggy. O sedm let později vznikla první speciální paddleboardová prkna, která se nyní liší především velikostí podle toho, zda se na nich bude surfovat na řece, divoké vodě, na moři nebo by měla být nejrychlejší při závodech.

Do České republiky se dostal SUP zhruba před třemi lety, kdy okamžitě uchvátil milovníka vodních sportů Petra Hozáka. Jako zaměstnanec společnosti Taiko, která sídlí ve Žlutých lázních, také přišel s nápadem zde otevřít první půjčovnu v Praze.

Foto: archív Petra Hozáka

Vltavu brázdí Petr Hozák na paddleboardu už tři roky.

„Dá se říci, že od první chvíle, kdy jsem paddleboard objevil, už jsem z něj neslezl. Nejprve jsem jezdil tady u nás po řekách, ale před dvěma lety už jsme s kamarády s prkny vycestovali a dostalo to další krásný rozměr,“ vypráví Hozák, kterého pádlování ve stoje pohltilo.

,,Projížděli jsme třeba kanály v Benátkách a nejen že proti tomu nikdo nic neměl, ale dokonce jsme tu podle městské vyhlášky stejně jako gondoly a další bezmotorová plavidla měli přednost. Jezdili jsme na Srí Lance, kde se vedle mě koupali sloni, nebo jsme na Bali pádlovali vedle překrásných starých chrámů. Připadal jsem si jako v pohádce,“ vzpomíná surfař.

I když Hozák tvrdí, že na paddleboardech na řece se v podstatě nedá spadnout, přiznává, že na divoké vodě a na vlnách tu určité riziko je. „Ale i na vlnách mají jezdci na paddleboardech strašnou výhodu. Na nich totiž není potřeba se dlouho učit techniku. Rovnou stojíte, takže nemusíte vyskakovat a na vlny vidíte mnohem lépe než ti, co leží. Díky pádlu jste navíc stabilní, funguje jako opora a pomůže vám nabrat rychlost, když chytáte vlnu,“ popisuje výhody SUP proti klasickému surfování Hozák.

Foto: archív Petra Hozáka

Petr Hozák s Robby Naishem (vlevo) na Havaji.

Jako u každého nového sportu se časem začalo i s poměřováním sil při závodech. Závodníci mají ještě další, řekněme čtvrtý tip prkna, které je velmi úzké a dlouhé. Tato prkna jsou vratká, ale dosahují výrazně větší rychlosti.

Není se čeho bát

I v Česku, kde se podle odhadů pádlování ve stoje věnuje zhruba sto sportovců, Česká paddleboardová asociace už uspořádala několik závodů. Premiérový je letošní SUP pohár, který je seriálem čtyř závodů na Lipně v Sedlčanech, Pálavě a v Třebouticích, které se uskutečnily a ještě uskuteční v rámci akcí Dragon Boat Grand Prix – závodů dračích lodí.

Tradiční už je také krumlovský 26kilometrový maratón, který se jezdí na podzim z Lipna právě do Českého Krumlova. Letos by se mělo podle odhadů pořadatelů zúčastnit až padesát surfařů.

Foto: archív Petra Hozáka

Jen malý kousek od stáda slonů surfoval Hozák na Srí Lance.

Jen v Praze zájem o vyzkoušení alespoň jedné jízdy na paddleboardu vzrostl podle půjčovny raketově. „Měli jsme je tu i minulý rok, ale to spíš tenhle způsob surfování lidé jen sem tam zkusili, když bylo hezky. Teď máme zákazníky, kteří si sem jdou zajezdit i dvakrát týdně. Jsou to mladí i starší ročníky. Často také páry. Trochu překvapení pro mě bylo, jak si paddleboard oblíbily dívky a ženy. Ty o tom mluví jako o takové outdoorové posilovně, kde se vzhledem k tomu, že mohou jezdit v bikinách, u cvičení ještě opálí,“ popisuje výhody surfování ve stoje Hozák.

I když nevědomky, tak významnou podporu novému druhu adrenalinového vodního sportu udělal před pár týdny nechvalně známý lobbista Roman Janoušek. Ten si užíval surfování s pádlem v Chorvatsku s českými fotografy za patami, takže tuzemské noviny zaplnily fotografie pražského podnikatele právě na paddleboardu.

Foto: archív Petra Hozáka

Na paddleboardu si užil i vlny na Srí Lance.

Pokud si to zájemci budou chtít zkusit, nemají se podle instruktorů vůbec čeho obávat. Na surfu se s oporou pádla podle nich udrží každý. A komu by se nelíbilo projíždět ve stoje krajinu okolí řek, centrum Prahy nebo brázdit vlny a starat se tak o své zdraví a fyzickou kondici?

Jak na to

Instruktorům, kteří paddleboardy půjčují, stačí na instruktáž nováčků pár minut. Nejprve doporučují si na prkno, které je samozřejmě již na hladině, kleknout, a když získá jezdec stabilitu, může si stoupnout. Oporou mu je pádlo, kterým se odráží. Ideálně se vždy střídají strany po třech záběrech. I na řece mohou přijít vlny, které jezdci ustojí právě pomocí pádla, nebo si mohou pro jistotu kleknout a znovu vstát, až získají stabilitu.

Kde se dá jezdit

V metropoli patří mezi oblíbené tratě projížďka ze Žlutých lázní k prvnímu jezu, který je u Mánesa. Přes ten lze surf ale samozřejmě přenést a pokračovat ke Kampě až na cíp Střeleckého ostrova. Nebo mohou jezdci vyjet na druhou stranu k Barrandovskému mostu. Pro zkušenější surfaře jsou potom delší vyjížďky, které mohou vést z Prahy až například do Kralup nad Vltavou. Za pár let se však můžou surfaři na paddleboardech objevit i mezi tradičními českými vodáky na řekách po celé republice.

Co je potřeba a kolik to stojí

Paddleboard je delší než klasické surfové prkno, měří mezi 2,80 až 3,50 metru, podle váhy jezdce a typu vody, na které chce surfovat. Pádlo by mělo být vyšší vždy o 20 až 30 centimetrů než jezdec. Prodávají se však i pádla, u kterých lze délku nastavovat.

Zapůjčení prkna s pádlem vyjde přibližně na 150 korun za hodinu. Pokud by si jezdec po zkušebních jízdách už chtěl pořídit vlastní paddleboard, musí si připravit víc peněz než na obyčejný surf. Ceny se pohybují mezi 20 až 40 tisíci korunami. Pádlo pak podle materiálu a samozřejmě značky lze pořídit od 1500 do 6000 korun.

Související témata:

Související články

Jesenickem na kole po šestatřiceti trasách

Jesenicko patří k velmi atraktivním turistickým i cyklistickým lokalitám. Potenciálu místních jesenických hor využil Mikroregion Jesenicko, který připravil pro...

Výběr článků

Načítám