Článek
Kreuzberg má oproti jiným berlínským čtvrtím poměrně krátkou historii, byl založen kolem roku 1820 židovskými přistěhovalci a dlouho platil za venkovskou oblast. Dnešní charakter ale určily zejména roky po vybudování Berlínské zdi, kdy byl Kreuzberg, ležící v západní části města, industrializován.
Díky nízkým cenám nájmů a velmi nízké kvalitě bydlení přitahoval zejména imigranty, umělce a studenty a brzy se stal bohémskou čtvrtí, v níž se rozvíjela německá punková scéna. Mimo jiné je Kreuzberg také neodmyslitelně spojen s hudebníky Davidem Bowiem a Iggym Popem, kteří tu v druhé polovině 70. let tvořili.
Uměleckou a uvolněnou atmosféru si Kreuzberg zachovává dodnes. Jen těžko by se v Berlíně hledalo místo s tak vysokou koncentrací nejrůznějších podniků, zejména kaváren a hipsterských bister situovaných v industriálním prostředí, které se stará o ten charakteristický genius loci. Budovy jsou ozdobeny výraznými graffiti a ulice díky malbám neustále mění svou vizáž.
Každý je osobnost
O čtvrti ale asi nejvíce vypovídají její obyvatelé. Nejenže tu dnes žije velmi početná turecká komunita, ale snad každý z místních je unikátní a jedinečná osobnost. Vzhledem k minulosti je to pochopitelné, žádný vzhled ani žádné chování tu není dost výstřední a ve vzduchu visí až hipísácká tolerance, všeobjímající láska a mír.
Alespoň tak působí Kreuzberg na návštěvníka, který sem zavítá poprvé. Ta atmosféra je natolik odlišná od jiných evropských velkoměst, že si jí nelze nevšimnout.
Obzvlášť silná je aura Kreuzbergu na místech, kde se schází hodně lidí. Je to například v rozlehlém parku Görlitzer, jehož součástí je bývalá nádražní budova, která se stará o zajímavý architektonický prvek. Dnes je z velké části pokrytá graffiti. Zhruba uprostřed parku se nachází velký travnatý val, jehož středem vede chodník. Právě tady se soustřeďuje nejvíce lidí, kteří jen tak sedí na trávě a užívají si jarní slunce. Pro někoho, kdo neví, co očekávat, to může být lehký kulturní šok.
Kreuzberg, a obzvlášť Görlitzer park, totiž není jen svět sám pro sebe, je to spíš tisíc světů. Kousek od nás je skupina cirkusových umělců v kostýmech. Hraje od nich indiánská hudba, sedí v kroužku a zkrátka existují. Točí obručemi kolem pasu, žonglují, malují si na obličej. V jednu chvíli začnou pomocí mikrofonu svolávat ostatní, ať si jdou také něco vyzkoušet. Někteří lidé se skutečně zvedají a nechávají se instruovat třeba v žonglování. Kousek od nich zase několik artistů předvádí akrobacii.
Protipólem k těmhle bytostem lásky je zas jiná skupinka, která na celý val pouští hip hop. Ten kontrast je nejlepším příkladem, jak moc je Kreuzberg založen na diverzitě – subkulturní, etnické, sexuální. Britský server Independent ale poznamenává, že park Görlitzer je také místem, kde se nejvíce obchoduje s drogami, minimálně s marihuanou, jejíž odér je při procházení velmi cítit. Ale do čtvrti plné bohémů to nejspíš patří.
Kdo touží i trochu po památkách, neměl by při návštěvě vynechat třeba Checkpoint Charlie, bývalý hraniční přechod mezi východním a Západním Berlínem. Leží právě na hranici Kreuzbergu a centrální části Mitte. V jeho blízkosti se nachází muzeum zasvěcené Berlínské zdi. Na neslavnou zeď, která na desetiletí rozdělila rodiny, se můžete podívat i v East Side Gallery, což je její jediný souvislý zbytek. Pouliční galerii zdobí mnoho maleb a je to rozhodně jedno z míst, které byste neměli při návštěvě Berlína minout.