Gran Canaria: Ostrov stvořený pro radost

Třetí největší z Kanárských ostrovů je na dojmy a zážitky natolik bohatý, že se mu říká „malý světadíl". Nečeká vás tam však chození po hradech a zámcích nebo po starověkých vykopávkách. Doložené dějiny ostrova jsou poměrně nedlouhé, jak už tomu u ostrovů v oceánech bývá, takže je zvládnete (pokud budete chtít) celkem hravě a pak už vás nečeká nic než radosti, pro něž je ostrov jako stvořený.

Hlavním městem je Las Palmas de Gran Canaria. Na poloviční úvazek je zároveň metropolí celého souostroví (spolu se Santa Cruz de Tenerife). Pokud nemáte tolik času, že nevíte, co s ním, tak nechoďte do Triany, což je novější obchodní a zábavní čtvrť, ani na nábřeží Playa de las Canteras nebo k Puerto de la Luz. Průvodci vás tam budou lákat, ale nedejte se.

To opravdu jedinečné, co může Las Palmas nabídnout, najdete ve starém městě, ve čtvrti Vegueta. Blízko nábřeží je městská tržnice. Ve stánku číslo 33 vládne José a jeho žena Alicia. Na několika metrech čtverečních tam najdete všechno, co roste (a je k snědku) na Kanárských ostrovech. Od „obyčejných" třešní a jablek až po kávové banány nebo dračí oči.

Josého specialitou je paprika. Čím ostřejší, tím lépe. Ti opravdu odvážní mohou ochutnat „dračí dech“, který má na Scovillcově stupnici hodnotu 2 480 000, což je zhruba stejně, jako má pepřový sprej. Paprička jalapeňo, co se dává do tabaska, má pouhých 8000.

Španělé začali s kolonizací ostrova v roce 1478 a o dvě desítky let později začali stavět katedrálu svaté Anny. Tam, na stejnojmenném náměstí – Plaza de Santa Ana – je centrum starého města. V blízkém okolí jsou ulice a náměstíčka s tradičními měšťanskými domy v koloniálním stylu s balkóny a kovanými mřížemi v oknech, malebná zákoutí s kašnami a exotickými květinami.

Při hledání cesty do Indie se v roce 1492 na Gran Canarii zastavil se svou otilou Kryštof Kolumbus. Moc se o jeho návštěvě neví, ale celkem logicky usoudili, že nemohl nenavštívit sídlo guvernéra, a tak tam, hned za katedrálou, zřídili Kolumbovo muzeum.

K jedinečnostem metropole patří i Casa Montesdeoca, restaurace v nevelkém patiu paláce ze 16. století. Nemají jídelní lístky. S číšníkem se domluvíte, jestli to má být ryba nebo třeba steak, jak to chcete udělat, jak přesně má kuchař ochutit přílohu, jestli má zeleninu podusit více, nebo jen zlehka. Oběd v Casa Montesdeoca bude patřit k milým vzpomínkám na den, kdy jste na otočku navštívili Las Palmas.

K radostem dovolené na ostrově v Atlantiku samo sebou patří pláže. Na Gran Canarii jich mají kolem šedesáti kilometrů a většina z nich je na jihu ostrova. Chválu na každou z nich si můžete přečíst v katalozích cestovních kanceláří.

Vzato obecně, asi nejnovějším, módním a také dražším střediskem je Costa Meloneras. Od majáku Maspalomas na severozápad k Pasito Blanco. Jsou tam pětihvězdičkové hotely se vším myslitelným pohodlím. Mají tam i golfové hřiště, a když to opravdu pořádně napálíte, vaší 19. jamkou může být Atlantik. Maják, který začali stavět v roce 1861, vás upozorní, že skončila pláž Meloneras a začíná Maspalomas.

Kilometrový úsek písku má jiné uspřádání než ty sousední. Mohou za to písečné duny. Pláž tvoří jen úzký pás písku. Lehátka a slunečníky s obvyklou výbavou jsou pouze na obou okrajích. Za dunami, kam moc lidí nedojde, je nudistická pláž a pláž pro komunitu gayů.

Duny zčásti přiléhají i k sousednímu, asi nejvyhlášenějšímu letovisku ostrova, Playa del Inglés. Právě tam se soustředí nejvíce návštěvníků, je tam nejvíc hotelů, restaurací, barů a zábavy všeho druhu. Playa del Inglés je Mekkou těch, k jejichž dovolené patří zábava až do časného rána. Severovýchodně od Playa del Inglés je klidnější San Agustin. Není tam tolik nočních a zábavních podniků, a proto ji často vyhledávají rodiny s dětmi a ti, kteří chtějí strávit spíše klidnější dovolenou.

Turistů přibývá, a tak se našla i nová letoviska. Na jihozápadním pobřeží, v zátokách s přírodním nebo navezeným pískem, je třeba Puerto Rico, Playa de Amadores, Taurito nebo mondénní a trochu starosvětsky elegantní Puerto de Mogán.