Gladiátorské koloseum či svaté město islámu. Čechy milovaná země dokáže okouzlit památkami i kulturou

Vůně jasmínu, koření a krásné písečné pláže, to se asi většině cestovatelů vybaví, když se řekne Tunisko. Nejmenší ze severoafrických států ležící mezi Alžírskem a Libyí toho nabízí však mnohem více, a to i přesto, že polovinu z území tvoří poušť a převážně suché stepi.

Tunisko je pro nás na jednu stranu blízkou, na druhou stranu velmi vzdálenou zemí. Letecky se tam dostaneme za zhruba dvě hodiny, objevíme ale zcela odlišnou kulturu. Nutno však podotknout, že Tunisané jsou velmi přátelští lidé, navíc kriminalita tam téměř neexistuje.

Vyrazit mezi místní do ulic je tedy rozhodně bezpečné. Ženy by mohly vyvolat pohoršení pouze v případě, že se budou zbytečně odhalovat. I když v turistických oblastech nějaké „odhalené kolínko“ nikoho už dnes nenadzdvihne.

Jednou z nejnavštěvovanějších památek v Tunisku je bez pochyby koloseum ve městě El-Džem. Třetí největší římská aréna světa patří k těm nejlépe zachovalým; ta ve Veroně je sice v lepším stavu, velikostí se však na El-Džem nedotahuje.

Vstup do amfiteátru je zpoplatněný, ceny jsou ale v celém Tunisku výrazně nižší než u nás. Uvnitř se můžete volně pohybovat, po nepřehledně rozmístěných schodech vystoupat až nahoru a užívat si výhledy na jinak nenápadné městečko. Podívat se také můžete do podzemní části kolosea, ve které se nacházely cely. V nich byla chována zvířata a také drženi gladiátoři.

Právě gladiátorské zápasy se tady v minulosti odehrávaly a přihlíželo jim až 35 tisíc diváků. Mimochodem, v 60. letech minulého století tady zase filmaři natáčeli Angeliku, konkrétně díl Angelika a sultán.

„Koloseum bylo vždy takovým symbolem revolty a vzpoury. V 7. století, kdy sem přišli Arabové, se v aréně opevnila berberská princezna Kahena se svojí družinou. Nechala prý vyhloubit kanál k moři, které je odsud asi 40 kilometrů, a pak z ochozů házela na Araby čerstvé ryby. A samozřejmě se jí podařilo uprchnout,“ prozradila Novinkám zástupkyně tuniského národního úřadu pro cestovní ruch v České republice Kateřina Urbanová Dušková.

Od roku 1979 je koloseum zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a od roku 1985 se v něm pořádá mezinárodní symfonický festival. Koná se vždy v červenci a srpnu po setmění, kdy je amfiteátr nasvícen pouze loučemi. Jde navíc o velmi prestižní událost, jedinou svého druhu v Africe, které se účastní hudební soubory z celého světa – třeba symfonický orchestr vídeňské opery.

Sedmdesát kilometrů ve směru do vnitrozemí pokračujeme návštěvou Kajruvánu. Tomuto starobylému městu se přezdívá „svaté město Tuniska“ a je považováno za čtvrté nejposvátnější místo islámu. Na turisty tam čeká řada významných dominant, které jsou součástí světového dědictví UNESCO. I sem zamířili filmaři, tentokrát se snímkem Indiana Jones.

Nachází se tady Velká mešita, ta je jednou z nejstarších mešit severní Afriky, její základy pocházejí ze 7. století. Atypický minaret při mešitě připomíná třístupňovou obrannou věž.

Ve svatém městě se rozhodně nesmí opomenout ani návštěva mauzolea Sidi Sahab, nazývaného také jako mešita lazebníka, kde leží hrobka bojového druha proroka Mohameda. Vlastní hrobka je nejstarší částí komplexu, který jinak pochází ze 17. století a jako jedna z mála důležitých náboženských staveb se nachází mimo samotnou medinu. Turisté se však dovnitř nepodívají, mohou tam jen místní. To ale rozhodně nebrání pohybu po celém komplexu mauzolea.

Ostatní stavby v tomto rozlehlém areálu tvoří již novější budovy. Projít se dá několik menších staveb a nádvoří spletených do malého bludiště. Zvenku je areál nenápadný, uvnitř ale dokáže oslnit velmi výrazným zdobením. Zejména ručně vyřezávanou výzdobou do sádrového stropu.

„Tunisko je skvělou destinací pro různé typy cestovatelů i věkové kategorie díky své bohaté historii, kultuře i rozmanité krajině. Patří také mezi nejoblíbenější destinace zejména u rodin s dětmi, nahrává k tomu velmi výhodná cena, písčité pláže a hotely se zázemím pro malé cestovatele,“ prozradila tisková mluvčí cestovní kanceláře Čedok Kateřina Pavlíková.

Za návštěvu stojí i vodní nádrže Aghlabid, ty dokazují stavitelské schopnosti tehdejších generací. Vystavěny byly už v 9. století jako rezervoáry na vodu, kterou do nich přiváděl 35 kilometrů dlouhý akvadukt z vrchoviny ze západu. Největší nádrž má 128 metrů v průměru a je hluboká 4,8 m. Dnes jsou bohužel lehce zanedbané, avšak jejich velkoleposti to neubírá.

Nejlepší výhled nejen na tyto originální stavby, ale i na celý Kajruván nabízí turistická budova při vodních nádržích

Kajruván je sám o sobě zážitkem. Procházka centrem městečka dá nahlédnout na tradiční trhy, kde si můžete zakoupit tradiční koberce, oblečení, předměty denní potřeby i suvenýry a umělecké předměty.

Právě koberce jsou místní chloubou a odvézt si můžete některý s místními motivy. Znázorňují například minaret z kajruvánské Velké mešity, dále motiv olivovníku nebo jasmínu.

Kartágo je pro turisty velmi známý cíl. Původně starověké město založili Féničané a následně zničili Římané. Později na troskách vybudovali římské město, které v 7. století definitivně zničili Arabové.

Právě ruiny antického města a archeologické vykopávky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jsou častým cílem návštěvníků. Mezi nejzajímavější a nejnavštěvovanější objekty jsou Antonínovy lázně, římské vily, divadlo a chrám svatého Cypriána.

Mnohem starší místo, taktéž oblíbený turistický cíl, často turisty přezdívaný perlou Tuniska, je město a letovisko Súsa. Založili ho Féničané jako důležitý přístav. Jeho strategická poloha mu však v minulosti nepomohla, při každé válce bylo město okupováno.

Dnes je Súsa třetím největším tuniským městem. Historické centrum, takzvaná medina, obehnané hradbami, je od konce osmdesátých let taktéž součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Jihozápad mediny tvoří velký komplex věží, její dominantou je Khalefova věž. Z ní se lze kochat úžasnými pohledy na město i moře. Součástí pevnosti je archeologické muzeum s unikátními mozaikami a historickými předměty z počátku našeho letopočtu.

Samotná medina je v Súse jedna z nejznámějších, a hlavně je největší v celé zemi. Úzké ulice tam zdobí výrazná dlažba. Po celé medině jsou stovky trhů a krámků či jen míst, kde je vystavené zboží všeho druhu. Tradičně tady každá z uliček má své vlastní zboží, projdete se tam tak třeba pouze „zlatnickou“, kde je nepřeberné množství šperků i třeba pravého zlata.

V loňském roce si Tunisko za cíl své dovolené vybralo 132 tisíc Čechů, tím se prodeje zájezdů dostaly nad covidová čísla. Letos se očekává další nárůst počtu prodaných zájezdů.

Některé hotely navíc bývají otevřené i v zimě, čímž se sezona prodlužuje. Turisté tento čas využívají na poznávací zájezdy i hraní golfu. Některé řetězce totiž u svých komplexů vybudovaly golfové areály, aby zvýšily svou atraktivnost.