Článek
„V současnosti se erupce opakují jen každých 36 až 38 hodin. Činnost gejzíru řídí sama příroda, proto čas nejbližší erupce zveřejněný na naší internetové stránce je pouze orientační,“ říká starostka obce Jana Tóthová.
Když je například uvedeno, že gejzír začne fungovat mezi desátou a dvanáctou hodinou, neznamená to, že stačí být připraven s fotoaparátem v jedenáct. Gejzír totiž vystřelí proudy vody někde v rozmezí mezi těmito časovými údaji.
Hlásí se bubláním
Může to být řekněme přesně v deset hodin, deset minut po desáté nebo třeba až ve dvanáct. Když si netrpělivý turista odskočí pro občerstvení, může začátek přírodního představení zmeškat. Takže vyplatí se vydržet na místě a vychutnat si nevšední zážitek.
„Před příjezdem do Herľan jsme se informovali na internetu, kdy je možné očekávat nejbližší erupce. Když jsme se v daném čase dostavili na místo, ještě asi dvacet minut se nedělo vůbec nic. Následně však erupci gejzíru ohlašovalo silné bublání a pak to stálo za to,“ líčí svůj zážitek László Imre, který přijel z Maďarska.
:. Gejzír v Herľanech foto: Právo/Ivan Vilček
„Otvor o průměru dvanáct centimetrů začal najednou chrlit proud vody. Erupci jsem zažil v nočních hodinách a tím to bylo ještě působivější,“ dodává Imre. Do Herľan jezdí turisté především z České republiky, Polska, Maďarska, Rakouska, Německa a Nizozemska.
I v nočních hodinách sleduje erupci několik desítek zvědavců. Vždyť nejbližší erupce bude za 36 až 38 hodin. Hloubka gejzíru dosahuje 404 metrů a při erupci dosahují výše 20 metrů. Erupční činnost trvá 30 minut a interval mezi erupcemi se postupně prodlužuje. Při erupci se dostane na povrch 6000 litrů minerální vody. Teplota vystřikované vody dosahuje 14 až 18 stupňů. Zdejší voda je silně mineralizovaná. Erupci způsobuje oxid uhličitý (CO2).
Název Haryan a jeho přeměna
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1487 a její dobový název zněl Haryan. Za vlády Josefa II. se sem přistěhovali Němci, kteří postupně splynuli s místním obyvatelstvem.
Obec za svůj rozmach může děkovat minerálním pramenům. V 18. století zde vznikly lázně na léčení žaludečních, střevních a revmatických nemocí. Když už přírodní minerální prameny nestačily pokrýt spotřebu, v roce 1870 odborníci uskutečnili vrt, jehož výsledkem je unikátní gejzír.
Na začátku stříkal do výše 112 metrů a erupce trvala bez přerušení deset dní. Intervaly mezi erupcemi dosahovaly sedmi až devíti hodin. V průběhu erupce získaly lázně 300 až 1700 hektolitrů minerální vody, která po ohřátí putovala do dvaceti pěti kamenných nádrží. Místní lázně navštěvovala především uherská šlechta. Zdejší lázně bylo možné svého času srovnat významem s lázněmi v Piešťanech a v Trečianskych Teplicích.
Dnešní název obce Herľany pochází z roku 1920. Lázeňský ráz ztratila obec po II. světové válce. Lázně byly ve válce zničeny a v původním stavu už nikdy nebyly obnoveny. Z původní podoby se zachovalo jen několik budov. V současnosti žije v obci asi 290 stálých obyvatel.
