Hlavní obsah

Galapágy ve svém pozemském ráji nechtějí masy turistů

Je to ráj ze samého úsvitu časů, poklad, který mnozí chtějí objevovat. Avšak Galapážské souostroví si chce své přírodní bohatství uchránit, a proto omezuje příliv turistů, píše agentura AFP.

Foto: Profimedia.cz

Souostroví je od roku 1959 národním parkem.

Článek

Na bílém písku v zálivu Tortuga na ostrově Santa Cruz se černí leguáni s prehistorickými hřebeny vyhřívají na slunci a návštěvníci jsou z toho nadšeni. Vpovzdálí se surfaři vznášejí nad vlnami Pacifiku mezi mořskými želvami. Potápěči obdivují manty a žraloky a nekonečné řady pestrobarevných rybek.

Vulkanické souostroví tvořené 19 velkými ostrovy a desítkami skalnatých ostrůvků ležící asi 1000 kilometrů od Ekvádoru se až dosud dokázalo chránit a zachovat si co možná nejvíce ohrožených druhů tím, že přijímalo turisty jen v malém počtu. Ekvádor si je dobře vědom, že rozvoj turistiky ve světě — loni vzrostl počet mezinárodních turistů o sedm procent — zvyšuje tlak na souostroví zařazené na seznam světového dědictví UNESCO.

„Galapágy jsou klenotem, o který musíme pečovat. Musíme být tvrdí, pokud jde o ochranu životního prostředí,” prohlašuje ekvádorský ministr turistiky Enrique Ponce de León. Galapágy mají jen malé hotely a kontrolují cesty na ostrovy prostřednictvím organizovaných okružních plaveb.

Lidské aktivity jsou omezeny 

Souostroví, které posloužilo Charlesi Darwinovi v rozvíjení jeho teorie o evoluci druhů, se označuje za luxusní destinaci ekoturistiky. Návštěva tohoto ráje není nijak levná: lety z Quita či Guayaquilu na tichomořské pobřeží stojí od 2000 do 7000 dolarů (40 000 až 140 000 Kč).

Turisté přesto přicházejí, jejich počet již dosáhl 245 000 za rok. Podle úřadů to je maximálně možný počet, aniž by byl ohrožen ekosystém ostrovů. Tento limit by mohl být brzy uzákoněn. „Ekologické, sociální a biologické zvláštnosti této unikátní lokality nás nutí stanovit strop, řídit turistiku podle nabídky, a ne podle poptávky,” upřesňuje ředitel Galapážského národního parku Walter Bustos.

Souostroví bylo dříve cílem pirátů a velrybářů, kteří lovili ve vodách i na ostrovech. Proto jsou zde dnes invazivní druhy, jako jsou psi, kočky nebo krysy, kvete tu nelegální rybolov a příroda je vystavena změnám klimatu. Výjimečný prostor byl v roce 1959 vyhlášen za národní park: 97 procent plochy je chráněno a lidské aktivity jsou omezeny na zbylá tři procenta.

Kolem souostroví byla vyhlášena mořská rezervace o ploše 138 000 kilometrů čtverečních, jedna z největších na světě, a zóna o 38 000 kilometrech čtverečních mezi ostrovy Darwin a Wolf, kde je nejvíce žraloků na světě, byla prohlášena za mořskou rezervaci, takže je tu zakázán veškerý rybolov.

Neskončit jako Machu Picchu

V loňském roce navštívilo celý Ekvádor 1,6 miliónu turistů, o 14 procent více než v roce 2016. Toto číslo je ve srovnání se sousedními zeměmi jako Peru nicméně nízké. Prezident Lenín Moreno chce přesto učinit z turistiky pilíř ekonomiky. Vyhlásil politiku „otevřeného nebe”, aby liberalizoval vzdušný prostor.

A v reakci na četné turisty přející si navštívit Galapágy oznámila státní letecká společnost TAME nové lety na ostrovy. „Musíme klást více důraz na kvalitu, prodlužovat pobyty turistů a umožňovat jim navštívit zbytek země,” soudí ministr Enrique Ponce de León.

Cestovní agentura Metropolitan Touring, která na Galapágy vozí asi 12 000 turistů ročně, varuje, že omezení počtu turistů povede ke zvýšení cen. „Přestože to odporuje obchodním zájmům, je to rozumné opatření, abychom neskončili jako Machu Picchu, ruiny inckého kultovního města v Peru,” soudí ředitel této agentury Roque Sevilla.

Výběr článků

Načítám