Francouzský Avignon je opevněná metropole kultury

Avignonský most je pojem. Zpívají se o něm písničky, skládají básně. K jeho postavení došlo prý díky zázraku. Pasáček Benézét, jehož jméno most nese, měl zjevení. Světice, která se před ním objevila, mu uložila, aby přes Rhônu postavil most. Stalo se a ve 12. století most, dlouhý devět set metrů, spojil Avignon s protějším Villeneuve.

Most, do něhož je vestavěna i kaple sv. Mikuláše, patrona lodníků, byl mnohokrát opravován a přestavován, až ho v polovině 17. století vzala velká voda. Z původních 22 oblouků zůstaly jen čtyři. To, čemu se říká avignonský most, je vlastně jen jeho nevelké torzo.

O Papežském paláci, který je hlavní dominantou Avignonu, se říká, že je to „nejhezčí a nejmohutnější stavení na světě“. Komplex zabírá plochu 1,5 čtverečního kilometru. Světské i církevní stavby tvoří souvislý opevněný celek, který byl jedním z nejvýznamnějších mocenských center Evropy.

Ve snaze vyhnout se nebezpečí, které představovaly politické mely v Římě, přestěhoval papež Klement V. v roce 1309 svatý stolec do Avignonu. Tím, řečeno dnešní terminologií, přilákal do města velký příliv investic.

Stavěl se nejen samotný palác, ale honosné rezidence si budovali i církevní a světští hodnostáři, kteří papeže do Avignonu následovali. S nimi přišli i významní umělci té doby, pro něž tam bylo mnoho výnosných zakázek. To nejslavnější období sice trvalo jen do roku 1377, poté se papež vrátil do Říma, ale město nadále zůstávalo pod jeho správou.

Počínaje oněmi papežskými časy získal si Avignon postavení významné kulturní metropole. Každoročně se tam v posledních třech červencových týdnech koná světově proslulý Avignonský festival. V oněch třech týdnech je město v naprostém obležení umělci všeho druhu, milovníky umění i prostými návštěvníky.

Kdosi spočítal, že v době festivalu se v Avignonu koná denně na tři sta dramatických, hudebních, tanečních a dalších představení, nepočítaje pouliční produkce kejklířů, polykačů mečů apod.