Fotky jako z pohlednic. Mallorca láká na pláže i pohádková městečka

Ze severu, o kterém jsme psali minule, jsme se přesunuli na západ Mallorky. Naší další zastávkou je Port de Sóller. Opět přístav, ale tentokráte menší a s nesrovnatelnou úrovní koupání. Možná stačí říct, že tu za pět dní pobytu do moře ani jednou nevlezeme. Pláž není nijak zvlášť prostorná (dlouhá něco přes půl kilometru) a desítky lodí kotví příliš blízko břehu.

Port de Sóller je velmi klidný, přestože o turisty tu také není nouze. Jeho promenáda sestává z bezpočtu restaurací kombinujících mimo jiné italskou a španělskou kuchyni. V jídelníčcích samozřejmě není nouze o ryby a dary moře.

Tento přístav má jednu zvláštnost, která nás sem vlastně nalákala. Je jí malý vláček nápadně připomínající slavné sanfranciské dřevěné tramvaje. Říká se mu „orange express“ a sveze vás třeba do nedalekého města Sóller.

Zajímavějším cílem je však úchvatná vesnice Deiá vybudovaná ve svahu a vzdálená od Port de Sóller asi 13 kilometrů. Deiá se prý stala v minulém století srdcovým místem pro řadu britských a amerických umělců. V každém případě je pastvou pro turistovy oči a jsem si jistá, že si tuhle vesnici zamiluje i kdejaký fotograf. Domky nahodile a zároveň rovnoměrně „rozházené“ na zeleném svahu, modrá obloha, výhled na pobřeží… Zkrátka pohádka.

Možná si vystačíte s panoramatem, možná se vydáte křížem krážem úzkými uličkami… Hlavně nezapomeňte fotit, protože obrázky odsud budou slušet každé cestovatelské nástěnce.

Jen 15 minut cesty odsud je městečko Valldemossa spojené s krátkou kapitolou života hudebního skladatele Fryderyka Chopina a velkou legendou o sv. Kateřině. Příběh Valldemossy si zaslouží samostatný článek. [celá zpráva]

Za zmínku stojí snad jen tip na příjemnou procházku, výhled z romantické vyhlídky a pohodové posezení u dobré kávy a zákusku.

Kromě krásných zážitků nás čekalo i jedno zklamání. Protože nevyřčeným heslem naší dovolené bylo, že cesta je cíl, nevázali jsme se příliš na jedno místo a snažili jsme stále hledat další a další přednosti Mallorky. Na jedné trase jsme na doporučení žebříčků „nej 10 mallorských pláží“ a recepční hotelu v Port de Sóller zamířili na Cala Deiá, přírodní pláž tři kilometry od stejnojmenné vesnice.

Zatímco na obrázcích vidíte romantiku s průzračnou vodou, skutečnost byla v době naší návštěvy dosti odlišná. Pobřeží, včetně pláže, bylo z velké části pokryté naplavenými řasami a travami, dílem mokrými, dílem vysušenými. Lidé, hlava na hlavě, seděli a leželi na velkých balvanech… A ve vzduchu byl cítit nepříjemný odér. Otočili jsme se a odešli. Placení za parkování jsme se naštěstí vyhnuli, protože jsme objevili zbylé místečko cesty.

Vyrazili jsme o dům dál a „zabloudili“ dlouhými a hrozivě úzkými serpentýnami do ospalého přístavu Port de Valldemossa, kde jsme se rychle svlažili na pláži trochu připomínající ty chorvatské oblázkové, ale především jsme tam jako mávnutím kouzelného proutku objevili skvělou restauraci hned u příjezdové cesty. Nebýt plného parkoviště a několika hostů v tomto podniku, člověk by řekl, že jsme v celém přístavu snad sami. Zvláštní místo a mimo civilizaci.

Tipem na závěr je asi nejlepší pláž, kterou jsme za tento pobyt na Mallorce objevili. Letovisko Camp de Mar ležící 27 kilometrů od Palmy nás naprosto nadchlo. Jednou z výhod bylo bezproblémové parkování zdarma kousek od pláže, když jsme pak dorazili k pobřeží, zamilovali jsme si to tam.

Pozvolný vstup do moře, hladký písek, průzračná voda, jejíž čistotu nepoznamenal ani celodenní pobyt desítek místních rekreantů, jak tomu bylo na jiných plážích. Žádný vítr a ideální teplota vody na osvěžení, tedy ve srovnání se severními plážemi, kde se nám voda zdála poněkud chladnější, hlavně na Formentoru.

Mallorca nabízí snad vše – pěkné koupání, možnost výletů, historické památky, přírodní skvosty a v neposlední řadě dobré jídlo. Přitom zůstává pro mnoho Čechů stále ještě celkem neobjevená.