Formentor: Bílé pláže a spektakulární výhledy

Asi nejpohodlnější cesta na Mallorcu je letecky do hlavního města Palma de Mallorca. Je metropolí celých Baleárských ostrovů a zdejší letiště patří k nejfrekventovanějším ve Španělsku — ročně jím projdou milióny cestujících. Další turisté připlouvají do přístavu v Palmě.

Úctyhodný počet návštěvníků reflektuje fakt, že se na Mallorcu dá vyrazit celoročně. Někdo míří na pěší nebo cyklistickou túru do hor, jiný si užije pestrou gastronomii s místními víny a olivovými oleji, další zůstane po celou dobu pobytu na pláži (což by byla škoda), milovníci historie se budou pídit po zajímavých příbězích a památkách, kdo holduje vodním sportům, vyzkouší třeba moderní paddle surfing...

My se vydáváme z oblasti Playa de Muro, proslulé jednou z nejkrásnějších pláží ostrova, ještě více na sever, směrem k horským štítům, které tvoří pomyslnou hradbu severního a západního pobřeží. Naší přestupní stanicí je přístav Puerto de Pollensa, odkud máme za necelou hodinu vyplout na poloostrov Formentor.

Pětačtyřicet minut není mnoho, přesto se vydáváme na procházku po místní promenádě. Spěchat nás ani nenapadne. Mallorská atmosféra přeje klidu a požitkářství. „Když místní řeší nějaký problém, obvykle to uzavřou tím, že slunce ráno stejně vyjde,“ popisuje průvodkyně Dita Špalková, která na ostrově žije už přes 20 let.

„Puerto de Pollensa je velmi klidné, přestože v létě turistické místo. Není tu tolik hotelů a masy turistů. Lidé tady většinou poklidně leží s knížkou na pláži a nikdo netropí povyk,“ vypráví průvodkyně a dodává: „Mám ráda zdejší promenádu s nádhernými domy ve středomořském stylu. Kolem rostou pinie a jsou tu i malinké plážičky.“

Puerto de Pollensa disponuje ubytováním především v apartmánech nebo starších menších hotýlcích. Gigantické hotelové kolosy nečekejte. Tento přístav vyhledávají prý většinou turisté z Anglie a severských států. Kotví tu spousta jachet, protože právě Angličané si podle Dity rádi pronajímají lodě.

Třičtvrtěhodinka uplynula jako voda, k lodi musíme nakonec trochu spěchat — vlastně i popoběhnout, ale vítr na palubě nás rychle osvěží. Kapitán startuje motor a kormidluje směrem k Formentoru. Plná cena jízdenky činí 13,5 eur (370 korun), dětská přesně polovinu.

„Poloostrov Formentor je nejsevernějším výběžkem pohoří Sierra de Tramontana. Má 12 kilometrů, měřeno vzdušnou čarou. Silnice, která jím prochází, má dvakrát tolik,“ říká během asi půlhodinové cesty lodí průvodkyně Dita.

Evropské Bahamy — napadá mě, když vystupujeme z lodi a vidím průzračnou tyrkysovou vodu pohrávající si s bílým pískem na pláži Playa de Formentor. Vstup do moře je pozvolný, voda je o něco studenější než v hlavní sezóně, ale na koupání i tak příjemná.

„Formentor má neuvěřitelnou energii a výhledy z něj jsou španělsky řečeno espectacular, tedy spektakulární. Někdy ho Španělé nazývají místem, kde se propojují větry,” popisuje česká delegátka CK Fischer Dana Palátová. I ona si Mallorcu zamilovala natolik, že tu žije již několik let.

Obrovskou výhodou červnové návštěvy Formentoru je klid a soukromí. Pláže nepraskají ve švech, v leckterých zákoutích se člověk koupe, opaluje či prochází téměř sám... Zkrátka ohromeně zírám na to, co už léta na dovolených marně hledám. V hlavní sezóně bývá ovšem i na této pláži hlava na hlavě.

„Spousta turistů míří také k majáku na nejsevernějším výběžku ostrova. Místo se nazývá Faro de Formentor. Vyplatí se tam jet brzy ráno, protože je tam pouze malé parkoviště a v sezóně obvykle lidé čekají v kolonách. Na dovolené zkrátka všichni přemýšlejí stejně. Nejdříve se nasnídají v hotelu, a pak teprve vyrazí na cestu. Někdy se vyplatí jít proti proudu,“ radí Dita Špalková.

Vzhledem k tomu, kolik je hodin a že i my jsme začali den pohodovou snídaní v hotelové restauraci, se místo majáku vypravujeme na skalní vyhlídku Es Colomer, ze které je vidět například stejnojmenný ostrůvek. Název se překládá jako Holubičí ostrov. Získal ho proto, že na něm hnízdí velké množství holubů.

Cesta na vyhlídku místy vzdáleně připomíná Velkou čínskou zeď. Točí se jako had, mezi srázem a výletníkem stojí kamenná zídka. Stín tu neexistuje, takže jakmile si jinak několikaminutovou trasu na vyhlídkové plošiny prodlužujete focením, celkem se zapotíte. Vezměte si s sebou dostatek pití, ostatně jako na každý jiný výlet v horkém letním počasí.

Kruhová vyhlídka na konci cesty nabízí pohled na již zmiňovaný malý skalnatý Holubičí ostrov, pobřežní útesy Formentoru a hlavně nekonečnou temně modrou mořskou hladinu. Nebýt zástupů horlivých turistů, bylo by to ideální místo k rozjímání. Z výšky 232 metrů se na svět dívá s nadhledem celkem snadno.

Pokud na vyhlídku zamíříte s partnerem a fandíte populární turistické tradici, vězte, že až sem doputovalo věšení zámků lásky. Zdobí tu několik míst (dokonce i velmi špatně přístupných), nepřehlédnete je.

Nakonec zbývá už jen pořídit pár portrétů na památku, za drobnou almužnu se můžete vyfotit také s místním hudebníkem. Pod jeho slunečníkem se aspoň na moment zchladíte ve stínu před cestou zpět na parkoviště.