Česko je 18. nejšťastnější zemí světa

Žebříček připomíná 20. březen, který je Mezinárodním dnem štěstí. Každoroční hodnocení čerpá z údajů posbíraných ve více než 140 zemích světa. Žebříček vzniká zhodnocením šesti faktorů – sociální podpory, příjmu, zdraví, svobody, štědrosti a nepřítomnosti korupce.

Populární seznam je podle amerického serveru Forbes výsledkem spolupráce mezi institucemi Gallup World Poll, Wellbeing Research Centre a UN Sustainable Development Solutions Network, jež se zabývají zkoumáním udržitelného rozvoje, blahobytu a nejpalčivějších sociálních problémů na globální úrovni.

Vítězné teplotně chladné Finsko, nad nímž v zimě tančí polární záře a v létě je v určitých místech světlo i v noci, se pyšní tím, že evidentně našlo fungující recept na štěstí.

„Zjistíte, že Finsko je opravdu bohaté, co se týče věcí jako vracení peněženek na ulici, lidí, kteří si každodenně pomáhají, vysoce kvalitní a dostupné zdravotní péče a vzdělávacích příležitostí, takže všichni jsou na tom u startovní brány víceméně stejně,“ uvedl bývalý profesor univerzitní ekonomiky a jeden ze zakládajících členů žebříčku štěstí John Helliwell pro CNN.

Dodal ještě, že Finsko má šťastné přistěhovalce, Finové jsou tedy schopni sdílet své štěstí i s nově příchozími.

Ale přece jen není všechno zlato, co se třpytí. Finsko bylo dříve zemí známou vysokou mírou sebevražd. Černého roku 1990 tam spáchalo sebevraždu 1512 lidí, a to Finsko ještě nemělo ani pět milionů obyvatel. V posledním roce, pro který jsou k dispozici statistiky, tedy v roce 2022, si sáhlo na život 740 obyvatel Finska z celkové populace 5,6 milionu. To už je jen o něco málo více, než je průměr EU.

Navzdory rozšířené domněnce, že za většinou sebevražd stojí zejména nedostatek slunečního svitu v zimních měsících, je realita jiná. „Podle tvrdých dat to tak není. Ve skutečnosti jsou sebevraždy během zimních měsíců na minimu. Není přesně jasné proč, ale nejvíce jich bývá na jaře a počátkem léta,“ uvedl vědecký pracovník z Finského institutu pro zdraví a blahobyt Timo Partonen s tím, že země usilovně pracuje na tom, aby smutná křivka v zemi co nejvíce klesala.

Skvělé umístění si, jak už bývá zvykem, vysloužily i další země ze severu Evropy. Druhé skončilo Dánsko, třetí Island, čtvrté Švédsko. Pátý je, možná poněkud překvapivě kvůli napadení Hamásem, Izrael. Žebříček se ale neorientuje jen podle situace v posledním roce, zahrnuje do svého hodnocení tři předchozí roky, což může být v tomto případě důvodem. Izrael se v první desítce žebříčku umisťuje pravidelně od roku 2022.

Šestou příčku obsadilo Nizozemsko a sedmou Norsko. Osmé skončilo Lucembursko, deváté Švýcarsko a desátá byla Austrálie.

Spojené státy americké, které byly před rokem 15., se letos vůbec poprvé nedostaly do první dvacítky nejšťastnějších zemí. Tento rok se propadly až na 23. pozici. Slovensko oproti loňsku spadlo o 16 míst na 45. pozici.

Žebříček letos nově hodnotil nejšťastnější země i podle věku obyvatel. Nejšťastnější zemí do 30 let je Litva. Právě tímto USA pohořely, protože v tomto ohledu obsadily až 62. pozici. Nejšťastnější zemí pro obyvatele nad 60 let je pak Dánsko.

Znepokojivým výsledkem zprávy je skutečnost, že děti jsou, zejména v Severní Americe a západní Evropě, stále méně šťastné. USA se celkově potýkají se vzrůstající epidemií osamělosti. Starší lidé jsou dále ve značné části evropských zemí šťastnější než mladí kupříkladu ve Francii, Německu, Norsku, Španělsku, Švédsku a ve Spojeném království. Naopak je tomu v Portugalsku a Řecku.

Nejnešťastnější zemí světa je pak opět Afghánistán, který skončil na úplném konci seznamu.