Hlavní obsah

Festivalová procházka po Karlových Varech

Právo, Bohuslav Smítka

Známý švýcarský architekt Le Corbusier přirovnal Karlovy Vary ke sletu šlehačkových dortů. Lázeňské město, které má nepopiratelné léčivé účinky a mezinárodní atmosféru, okouzluje návštěvníky svojí architekturou z přelomu 19. a 20. století.

Foto: Bohuslav Smítka

Vřídelní kolonáda, v pozadí kostel sv. Máří Magdalény

Článek

Karlovy Vary nejsou jen lázněmi či dějištěm mezinárodního filmového festivalu, ale posloužily několikrát jako kulisa mnoha českých i zahraničních filmů.

Pokud jde o filmový festival, jehož 50. ročník končí v sobotu 11. července, narazíme hned na počátku na objekt, který na šlehačkový dort ani zdaleka nevypadá a při své stavbě vyvolal řadu rozhořčených reakcí.

Jde o hotel a sanatorium Thermal postavené v letech 1967 až 1976 podle projektu českých architektů, manželů Věry a Vladimíra Machoninových.

Kvůli stavbě byla tehdy zbourána celá ulice s třiceti domy.

Mezinárodní filmový festival se každoročně odehrává právě v Thermalu a bez něj by pořádání festivalu bylo problematické. Velký sál dokáže pojmout 1146 diváků, k dispozici jsou další, malé sály. Prostě bez Thermalu je filmový festival nepředstavitelný.

Foto: Bohuslav Smítka

Hotel Thermal. Podaří se zařadit tuto funkcionalistickou stavbu ze 70. let minulého století mezi kulturní nemovité památky?

Protože se v poslední době objevila snaha o oddělení ztrátového termálního bazénu od hotelu, zareagovalo město požadavkem, aby stavba byla zařazena mezi kulturní nemovitou památku. Hotel Thermal je výchozím místem naší procházky festivalovými Karlovými Vary.

Varieté i Cirkus Humberto

Vydáte-li se ulicí T. G. M. kolem pošty po pěší zóně, dojdete k festivalové novince, Grandhotelu Ambasador Národní dům, který byl otevřen v květnu 2015. Hotel byl 23 let uzavřen kvůli nevydařené privatizaci, teprve nyní se místní i návštěvníci města mohou znovu posadit do příjemné kavárny, zatančit si nebo zajít na koncert.

Ve slavnostním sále Orpheum s proskleným stropem, kterým dovnitř proniká přirozené světlo, se budou promítat festivalové filmy.

Hotel Národní dům, původně nazývaný Střelecký, podle střeleckého spolku, který se o stavbu zasloužil, byl postaven v letech 1899 až 1901 podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.

V sále Orpheum bývalo dříve varieté, kde vystupovalo mnoho umělců z celého světa, díky vysokému stropu mohli artisté předvádět ta nejnáročnější čísla. V hotelu se natáčely slavné scény ze seriálu Cirkus Humberto. Povšimněte si nádherně obnovených fresek, které jsou na fasádě stavby ze tří stran a které zobrazují důležité okamžiky z historie města Karlovy Vary.

Hadí pramen

Poté, co se vrátíte k Thermalu, můžete v Sadové kolonádě, která navazuje na Dvořákovy sady, ochutnat první z dvanácti karlovarských léčivých pramenů, Hadí pramen. Had svinutý do kruhu symbolizuje věčnost a nesmrtelnost. Je rovněž symbolem omlazení, léčivé síly a lékařství. Na procházce městem můžete ochutnat všechny prameny, třináctým pramenem zůstala karlovarská becherovka. Doporučuji ochutnávat s mírou, všechny prameny mají i jiné účinky než léčivé.

Foto: Bohuslav Smítka

Hadí pramen

Dalším promítacím místem jsou Lázně III, které se nacházejí na levém břehu řeky Teplá. Monumentální Lázeňský dům, jak se původně stavba nazývala, byl slavnostně otevřen v roce 1866. Soustředila se v něm velká většina tehdejších léčebných postupů a byl zde i koncertní sál. V něm se v roce 1938 konal sjezd Sudetoněmecké strany, na kterém byl nastolen požadavek odtržení Sudet od tehdejšího Československa. Když se v roce 2002 opravovala střecha budovy, došlo v podkroví k požáru, který zcela zničil krov nad koncertním sálem.

Z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyla při opravě provedena obnova historického stropu a místo něj byl zhotoven provizorní strop z dřevěné konstrukce. Dřevěný strop je v sále, kde se promítají festivalové filmy, dodnes.

Foto: Bohuslav Smítka

Lázně III, další místo, kde jste mohli sledovat zajímavé projekce.

Dva tisíce litrů za minutu

Mlýnskou kolonádu, kterou najdete o pár kroků dál proti proudu řeky, navrhl architekt Josef Zítek. Vystavěna byla v letech 1871 až 1881. Stavba trvala 10 let, dokončena byla v roce 1881 a žádné nadšení Karlovaráků nesklidila. Většina obyvatel zastávala názor, že se do města nehodí. V interiéru kolonády vyvěrá pět horkých pramenů: Mlýnský, Libušin, Knížete Václava, Rusalčin a Skalní.

Na místě Mlýnské kolonády původně stála dřevěná kolonáda, lidově nazývaná Dupárna. Důvod byl prostý: na kolonádě se tančilo, dřevěná podlaha vydávala nepříjemný hluk a nevyspalí hosté v lázeňských domech naproti kolonádě požadovali snížení ceny za ubytování. Jediným řešením bylo jít si zatančit též. Hned za Mlýnskou kolonádou je dřevěná Tržní kolonáda, původně provizorní stavba dodnes slouží svému účelu. Tady vyvěrá pramen Karla IV. a nad ním je kovový reliéf znázorňující objevení horkých pramenů.

Naproti uvidíte hlavní karlovarskou atrakci, Vřídelní kolonádu s Vřídlem, které stříká až do výše dvanácti metrů. Pramen vychrlí za minutu 2000 litrů minerální vody a jako jediný je využíván ke koupelím. Téměř povinností každého návštěvníka města je vyfotografovat se s Vřídlem. Kolonáda se původně jmenovala Gagarinova a stála před ní socha prvního kosmonauta, která je nyní na karlovarském letišti.

Hned za kolonádou na mírném svahu stojí kostel sv. Máří Magdaleny, navržený architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.

Foto: Bohuslav Smítka

Mlýnská kolonáda

Další kroky vás dovedou na Starou Louku, která byla už v 18. a 19. století centrem společenského života lázeňského města. Dnes jsou zde luxusní obchody, nádherné hotely a restaurace. Povšimněte si mohutných nábřežních zdí v řece Teplá, nechal je vystavět hrabě Jan Rudolf Chotek, regulace řeky byla provedena již v roce 1756. Řeka Teplá v minulosti způsobovala obyvatelům města při jarním tání značné problémy, město bylo mnohokrát zcela zaplaveno a vznikaly obrovské škody na majetku. Teprve poté, co byla postavena přehrada v Březové, neohrožují město záplavy.

Na Staré Louce jsou umístěny dvě taneční zvonkohry, na kterých si můžete zkusit zahrát oblíbené filmové melodie.

Na pravém břehu řeky stojí bonbónek na místním šlehačkovém dortu, Karlovarské městské divadlo. Stavba podle návrhu architektů F. Fellnera a H. Helmera byla dokončena v roce 1886 a slavnostně otevřena Mozartovou Figarovou svatbou. Autory nádherné malířské výzdoby divadla jsou bratři Gustav a Ernst Klimkovi a Franz Matsch.

Bondovka v Puppu

V těchto místech původně stály Saský a Český sál. V roce 1759 přijel do Karlových Varů se svým pánem hrabětem Rudolfem Chotkem podnikavý cukrář a kuchař Johann Georg Pupp. Za rok se sem vrátil a oženil se.

Foto: Bohuslav Smítka

Grandhotel Pupp

S manželkou skupovali po částech podíly Českého sálu a v roce 1890 rodina Puppů získala do vlastnictví i původní Saský sál. Záhy koupili i další objekty, které strhli a na jejich místě nechali postavit Grandhotel Pupp (znovu podle návrhu vídeňských architektů Fellnera a Helmera). Sál, ve kterém se v době festivalu promítají filmy, byl slavnostně otevřen v roce 1907.

V Puppu bylo ubytováno mnoho významných filmových herců, například Franco Nero, Michael Pitt, F. Murray Abraham, John Travolta, Renée Zellwegerová a další. Natáčela se tu bondovka „Casino Royale“ a sami zde můžete zažít akční pobyt ve stopách agenta 007.

Poblíž Puppu jsou slavné Císařské lázně (Lázně I) se Zanderovým sálem s mechanickým cvičebním nářadím pro švédskou léčebnou gymnastiku podle metody dr. Zandera. V době své největší slávy sloužily Císařské lázně jako centrum lázeňské péče v Karlových Varech.

Postupně však jejich význam upadal. V roce 1988 zde bylo kasino, následovalo několik neúspěšných prodejů a dnes se čeká na přislíbené finanční prostředky, aby mohla být zahájena celková rekonstrukce budovy. V současné době si můžete prohlédnout jen Zanderův sál a také císařskou koupelnu.

Foto: Bohuslav Smítka

Císařské lázně

V parku před lázněmi stojí trochu v ústraní císař Karel IV., který dal impulz k založení lázní a města. Podle pověsti spadli psi honící divokou zvěř do tůně s horkou vodou. Lovci je vytáhli a následně vodu ochutnali. Zdála se jim dobrá, takže zavolali císaře, který už měl zkušenosti s lázněmi v Itálii. Císař vyzkoušel léčivé účinky na své bolavé noze a rozhodl o založení lázní. V roce 1370 udělil lázním tzv. loketské městské právo, privilegium s výsadami královského města.

Rozhledna Diana

Na rozhlednu Diana vyjedete lanovkou od Grandhotelu Pupp. Lanovka byla postavena v roce 1912, dva roky poté byla na vrcholu nazvaném Výšina přátelství v nadmořské výšce 556 metrů zprovozněna rozhledna a restaurace.

V květnu letošního roku byl v suterénu restaurace u rozhledny otevřen Motýlí dům. Zde můžete vidět více než 300 nádherných motýlů z Thajska, Filipín, deštných pralesů Jižní Ameriky. Uvidíte motýly ve všech stadiích jejich životního cyklu, od vajíčka přes housenku a kuklu až po krásně vybarveného motýla. Ocitnete se přímo v jejich světě, možná se dokonce na vás posadí, protože si vás spletou s květinou.

Nezapomenutelný pohled na město se vám naskytne z vyhlídkového ochozu rozhledny, nahoru můžete buď vystoupat po 150 schodech, nebo pohodlně vyjet výtahem.

Odměnou vám bude nádherný panoramatický pohled na město, které lze právem nazvat lázeňským i filmovým. Tady se vám předvede slet šlehačkových dortů na širokém plátně.

Související články

Výběr článků

Načítám