EXPO 2025 je za rohem: Lákadla českého pavilonu jsou rozličná

Není to poprvé v historii, co se EXPO pořádá v Japonsku. V zemi vycházejícího slunce se konalo již v roce 1970, taktéž v Ósace. Ani tehdy Československo nechybělo. EXPO se poté vrátilo do Japonska ještě v roce 2005, kdy proběhlo v prefektuře Aiči, opět za účasti Česka.

Tentokrát se gigantická akce odehraje na umělém ostrově Jumešima – Japonci na něj kvůli výstavě dovedli i linku metra. Očekává se, že ji během akce denně využije až 130 tisíc osob.

Dominantou letošní světové výstavy bude na první pohled tzv. Grand Ring, dřevěný prstenec, v jehož nitru se budou pavilony jednotlivých zemí nacházet. Zástupci Guinnessovy knihy rekordů v průběhu března uznali toto dílo jako největší dřevěnou stavbu na světě. Až dvacetimetrová výška a obvod okolo dvou kilometrů jsou vskutku působivé parametry. I při pohledu na tuto gigantickou stavbu není divu, že celkové náklady na letošní EXPO již dávno přesáhly v přepočtu pět miliard korun.

Českou účast provázela přinejmenším zpočátku značná nejistota ohledně toho, zda se podaří dokončit pavilon včas. A i generální komisař české účasti na světové výstavě EXPO 2025 Ondřej Soška na tiskové konferenci v Praze připustil, že byly momenty, kdy nezbývalo, než se modlit ke všem bohům. Stavbu, která ještě v průběhu února vypadala značně nedokončeně, se však podařilo zfinalizovat a v tomto týdnu by měla být zkolaudována.

Vizualizace, jak by měl český pavilon ze dřeva a skla od architektonického studia Apropos Achitects vypadat v plném provozu, jsou skutečně působivé. Česko má v rukávu několik žolíků, kterými si hodlá získat srdce Japonců, ale i návštěvníků z celého světa.

Sluší se dodat, že sázka na plzeňské pivo je zjevná a velmi průhledná, zároveň však bezpečná a do celého konceptu tradic koneckonců velmi dobře zapadá. Takže nač budeme návštěvníky lákat?

Od dubna do října má Česko na každý měsíc připravené nějaké to kulturní vystoupení. „K mání“ budou divadlo, hudba, ale i loutkařina. Do Ósaky vyrazí přes 200 umělců, kteří budou české umění reprezentovat, v několika případech v určitém propojení s tím japonským.

Mnohé pak bude směřovat ke 24. červenci, kdy se uskuteční český Národní den a pro tuto příležitost je samozřejmě připraven speciální program. V Ósace se toho dne představí tým složený z členů České filharmonie a Cirk La Putyka, dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a hudebnice Aiko.

Český pavilon by měl být schopen naservírovat až dva tisíce pokrmů denně a natočit tři tisíce sklenek zlatého moku. Cíleně nepíšeme půllitrů, protože sklenice s pivem budou mít objem 0,4 l. Knedlíkový odkaz Česka si obleče drobet asijský háv a servírovat se tak bude třeba vepřo-knedlo-bao, uzené maso se zelím, divoké houby nebo kachna s povidly.

Vyjma laskomin k plzeňskému pivu se nezapomnělo ani na dezerty, a Česko tak budou reprezentovat plněné ovocné knedlíky a buchty. Pro ty, kterým jsou chmelový mok či alkohol obecně cizí, budou připraveny nejrůznější bylinkové čaje.

Člověku, který nezná Japonce a jejich mentalitu, může výběr maskota přijít víceméně irelevantní. Ale kdeže. V zemi, kdo jsou dospělí hraví podobně jako evropské děti, může právě dobře zvolený maskot nahnat do pavilonu velké množství hostů. Předlohou toho českého je přitom skulptura jakési vesmírné bytosti z křišťálového skla od umělce Reného Roubíčka. Právě jeho plastika Mrak byla stěžejním uměleckým dílem v nitru československého pavilonu v Ósace na EXPO 1970.

Český umělec sice zemřel v roce 2018 ve věku 96 let, na výběru maskota a všem potřebném okolo však pracovala jeho dcera, výtvarnice a ilustrátorka Michaela Lesařová Roubíčková. Maskot pak dostal jméno René, symbolicky po svém tvůrci.

Český maskot, nazývaný žertovně Exponaut, je v jisté rovině celkem podobný oficiálnímu maskotovi, jako jeho kamarád se i prezentuje.

Dá se očekávat, že se tato neotřelá postavička ve své plyšové podobě zařadí mezi nejprodávanější produkty celé výstavy.

O uniformy pro celý český pavilon, tedy i včetně restaurace a všech zúčastněných osob, se postará návrhář Jan Černý působící pod značkou Jan Société, který už odíval i české olympioniky. Špetka kontroverze se dá v jeho případě očekávat.

Před pavilonem budou skleněné plastiky stromů, které vytvořil známý sklář Rony Plesl. Ten stojí i za koncepcí celé návštěvnické cesty pavilonem, kde budou na hosty čekat nejrůznější umělecká díla. Plesl se na tiskové konferenci netajil tím, že času na instalaci jednotlivých prvků skutečně mnoho nebude, přesto věří, že by se nakonec mělo vše stihnout.

O křišťálovou světelnou instalaci Crystal Grid, která osloví milovníky geometrie a bude dominovat prostoru české národní restaurace, se pak postará firma Preciosa.