Článek
Velikonoční ostrov, známý také pod názvem Rapa Nui, je obrovský turistický tahák. I přesto, nebo možná právě proto, že o něm a o jeho obyvatelích dodnes příliš informací neznáme. Zdejší společnost po sobě nechala světoznámé obří sochy a pak… pak zanikla.
Rapa Nui známe asi všichni spíše pod názvem Velikonoční ostrov. Už méně známé je, že je to vlastně vrchol vyhaslých sopek vykukujících z hladiny Pacifiku. Málokdo také ví, že je to místo, které uspokojí i ty, kteří hledají akci a adrenalin.
Velikonoční ostrov neláká jen na záhady
Fanoušci potápění si nemohou vynachválit místní průzračné vody, surfaři zase divoké vlny. Za památkami tady také nemusíte chodit daleko, a kdo hledá odpočinek, najde ho na vyhřátém písku v jedné z mnoha místních zátok. Ideální kombinace dělá z Velikonočního ostrova stále populárnější destinaci.
Mimochodem, Velikonoční ostrov spadá administrativně pod Chile: téměř všechny přírodní krásy na jednom místě
Přestože původní obyvatelé už se slávy svého domova nedožili, jejich odkaz ho proslavil po celém světě. Řeč je o impozantních sochách moai, které z něj dělají jedinečné open-air muzeum. Některé měří i dvanáct metrů a váží 90 tun.
Záhadné sochy moai – to je asi největší tahák Velikonočního ostrova – který je mimochodem tím vůbec nejodlehlejším koutem planety.
Jak mohli obyvatelé takové kolosy přepravovat z kráteru, kde byly vytesány, až k jejich konečné poloze, bylo dlouho záhadou. K jejímu osvětlení přispěla i jedna chytrá česká hlava. Více se dočtete v článku: Velikonoční ostrov skrývá jedno z největších tajemství lidstva.
Při pohledu na nehybné hlavy se často dostaví zvláštní pocit – jejich vážný výraz spolu s nepřetržitým šuměním Pacifiku může vyvolat jemné mrazení v zádech i za příjemných letních teplot a dosud uklidňující ticho ostrova začne být trochu tísnivé. To však trvá jen okamžik, který ale stačí na to, aby se zvědavý návštěvník stačil zamyslet nad tím, jak asi mohla skončit úžasná kultura, schopná vytvořit podobné monumenty.
O tajemných sochách jsme psali i v článku Podívejte se na osm obřích slavných soch: Ta nejošklivější stojí v Kalifornii
Rozkvět a blahobyt na ostrově pamatují už jen sochy moai.
Obří sochy moai si sice vybaví každý, kdo zaslechne jméno Velikonoční ostrov, ale ty nejsou zdaleka tím jediným, co se zde dá obdivovat. Například krásná pláž Anakena je podle legendy místem, kde se vylodili první osadníci ostrova, a to už v polovině prvního tisíciletí.
Na Velikonočním ostrově měli letos zastávku také cestovatelé v rámci unikátní expedice Cesta kolem světa za 24 dnů. Více v článku Cesta kolem světa za 24 dnů pokračuje: Velikonoční ostrov se sochami moai.
Krásná je i menší zátoka Ovahe, která láká turisty na opravdu růžový písek. Určitě se vyplatí výstup na vyhaslý vulkán Rano Kau, v jehož kráteru je teď sladkovodní jezero. Stěny sopky ho chrání před větry a vysycháním, a proto se tu daří rašelině a rákosí. Díky nim je na jezero zajímavý pohled.
Výstup byste si ale neměli nechat ujít, ani pokud nepatříte mezi fanoušky flóry - je odtud totiž jedinečný výhled na celý ostrov i modř Pacifiku. Na jihozápadní části hřebenu je pak další zajímavé místo spojené s další záhadou – obřadní vesnice Orongo, kde pobýval Ptačí muž.
Kráter vyhaslého vulkánu Rano Kau je jedním z mála míst na ostrově, kde je sladká voda.
| Kdo to byl Ptačí muž? | |
|---|---|
| Ptačím mužem roku se mohl stát ten, kdo přeplaval k ostrůvkům Motu Nui a překonal tak průliv plný žraloků. Tam vzal vejce rybáka černohřbetého, vrátil se s ním zpět a vyšplhal na útesy. Nic lehčího! Vítěz tak kromě prestiže a slávy získal i celoroční kontrolu nad obchodní distribucí na ostrově a výsadu bydlet ve vesnici Orongo. |
Velikonoční ostrov je území spravované státem Chile a rozhodně se vyplatí (minimálně finančně) spojit cestu na ostrov s okruhem po Chile a jeho přírodních úkazech, jako je třeba hrozivě krásná poušť Atacama nebo pyšné vrcholky And, které dělají trpaslíky i z těch největších mrakodrapů v jeho hlavním městě.
Zde si můžete přečíst některé z článků, které se Chile a dalším jihoamerickým státům věnují:
Inzertní sdělení: Vydejte se do Jižní Ameriky!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů do Chile a dalších států J. Ameriky:
To nejzajímavější z krás Jižní Ameriky poznáte na třináctidenní cestě. Krásy Chile, záhady Velikonočního ostrova i zajímavosti Peru vás uchvátí.
Trojkombinace jedinečných jihoamerických zemí. Na tomto zájezdě poznáte chilské pouště, bolivijská solná jezera i jeden z novodobých divů světa.
Peru-Bolívie-Argentina-Urugay-Chile. To „nej“ z pěti zemí jedinečného kontinentu. Peruánské Andy, bolivijský La Paz, argentinská pampa i chilské pobřeží. Více zde!
Přečtěte si dále:
Přečtěte si také o největších náboženských stavbách světa, o vietnamském Středomoří nebo o Zlatém trojúhelníku. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Petra Novotná & Tomáš Cikán
Anketa
Praktické informace o cestě
Za účelem turistiky není pro vstup na území Chile a potažmo i Velikonočního ostrova potřeba vízum. Při vstupu do země je ovšem nutné vyplnit imigrační kartu, jejíž jednu část pak odevzdáte vzápětí a druhou při odjezdu. Je také třeba vyplnit prohlášení, že nedovážíte žádné rostliny, čerstvé ovoce nebo zeleninu, maso a jiné potraviny. Na letištích pak počítejte s důkladnou RTG kontrolou zavazadel.
Na ostrov létá dvakrát týdně spoj z hlavního města Chile Santiaga, cesta vyjde na zhruba 16 tisíc korun a je třeba si ji zarezervovat v dostatečném časovém předstihu. Do Santiaga se z Prahy dostanete s přestupem nejčastěji v Madridu.
Více informací na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Smutný příběh ostrovanů s malým happy-endem
Odříznutí od světa si obyvatelé Velikonočního ostrova žili celkem spokojeně. Tím si sami na sebe ušili bič. Když vykáceli všechny lesy, ztratili možnost mořeplavby i rybolovu, půda podléhala erozi a z ostrova zmizela tekoucí voda. Pak přišel hladomor, po něm boje každého s každým a kanibalismus. Poslední ránou pro ostrovany byl příjezd Evropanů o Velikonoční neděli v roce 1722. Ti sem totiž zavlekli nemoci. Téměř vylidněný ostrov pak dlouho sloužil jen jako pastvina pro ovce.
