Článek
Vědci říkají, že Země je kulatá, a když se loď hodně vzdálí z přístavu, nepřepadne prý přes okraj. Souhlasíme. I tak ale můžeme jižní část Ushuaie považovat za konec světa. Na obzoru odsud vidíme jen moře, za ním je stále moře a pak už jenom krajina věčného ledu. Kdo má zdravý rozum, putuje odsud jen zpátky. Anebo tu chvilku zůstane. Co může vidět?
Většina zdejších atrakcí se točí právě okolo konce světa. Mají tu mezník konce světa, vlak konce světa, konci světa je dokonce věnováno celé muzeum. Vše tak společně vytváří příběh, po jehož stopách se nyní vydáme.
Začalo to roku 1520 objevením tohoto kousku země. Dalších skoro 350 let zde ale nikdo nežil. Až ve druhé polovině 19. století se tu usídlila misijní skupina vedená anglikánským pastorem Thomasem Bridgesem. Jejich naděje na vybudování britské kolonie vzaly za své a Ushuaia se stala argentinským územím. Z misie se ovšem brzy proměnila na něco zcela jiného. Argentinci nehostinný kraj využívali jako trestaneckou kolonii.
O Argentině se můžete více dozvědět například v těchto článcích:
Pohádkovou mašinkou mezi ohně
Nyní je z Ushuaie turisticky atraktivní město. Začíná to vlakem, který jako by vypadl z pohádek o mašince Tomášovi. Pasažéry proveze po místech spojených se zdejší historií a přírodními zajímavostmi a zastaví se ve stanici Konec světa.
Tady mají různé atrakce věnované odlehlé poloze místa jako Muzeum konce světa a mnoho dalších. Při vší úctě k nim ale nejlepší zážitek přijde, když se postavíme na pobřeží a zadíváme se do dálek. Tam už neexistuje žádná civilizace, a my si při tom uvědomíme, že jižně, jihovýchodně i jihozápadně je jen ticho, pár druhů živočichů a Antarktida, jeden z člověkem nejméně narušených koutů světa.
Podívejte se do dalších článků o Jižní Americe:
Filmy na sněhu | |
---|---|
Ushuaia není jen konec světa, město žije i kulturou. Koná se tu každoroční festival filmů s horskou tematikou. K vidění tu je na přelomu dubna a května spousta dokumentů z přírody. Mezi partnery festivalu, který začal své projekce roku 2007, patří také festival horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují. |
Podobné pocity se mohou dostavit i při procházkách po okolí. Nejjižnější části Argentiny se říká Ohňová země. Ne snad proto, že by tu panovalo ohnivé klima, to v žádném případě. Za názvem stojí ohně rozdělané domorodci, které první kolem proplouvající Evropané viděli z lodí.
Na tomhle kusu země větším než polovina České republiky žije asi desetina obyvatel Prahy. Mnohem více se zde daří například pumám, jelenům a tisícovým zástupům tučňáků patagonských. Kdo se chce podívat na tyto obyvatele jižních vod a nehodlá se při tom přetlačovat s davy dalších lidí pokoušejících se v zoo zaujmout tu nejlepší pozorovací pozici, má zde jednu z nejlepších možností.
Inzertní sdělení: Vydejte se na netradiční cesty za poznáním!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky pobytových a poznávacích zájezdů:
Podívejte se na horské stezky v Tierra del Fuego nebo na pláně poseté tučňáky, kam vás zaveze zaoceánská loď. Poznejte úplně jinou tvář drsných koutů Jižní Ameriky.
Ceny zájezdů do Ameriky padají. Podívejte se na západ a poznejte Beverly Hills, Grand Canyon, Las Vegas, chodník slávy nebo San Francisco s věznicí Alcatraz.
Plavba kolem Hornova mysu vždy pro námořníky představovala něco magického a dobrodružného. Užijte si ji v okolí Ohňové země a „konce světa“ v Ushuaie.
Čtěte dále:
Přečíst si můžete také o nejlevnějších destinacích na dovolenou, dále třeba o hypermoderním dubajském metru nebo o bizarních zákazech a omezeních ve světě. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Konec světa pro Evropany
Konců světa je několik. Záleží na tom, kde žijeme. Jeden konec máme i v Evropě. Od nepaměti považovali lidé na jihu Evropy za takový kout Cabo da Roca, odlehlé místo na pobřeží Portugalska. Podobnou pověst měl i mys Finnisterre (v překladu Konec světa) dlouho považovaný za nejzápadnější místo pevninské Evropy, a tudíž její konec. Dnes díky pokročilým technologiím měření víme, že tento titul náleží nedalekému mysu Tourinan.
V šedesátých letech patnáctého století do těchto míst putovala mírová výprava Lva z Rožmitálu a z Blatné vyslaná králem Jiřím z Poděbrad. Diplomaté měli na své cestě za úkol dohodnout přátelství s panovníky západoevropských zemí a vytvořit tak jakousi středověkou obdobu Evropské unie.