Článek
Potála je ohromující. Místy až 120 metrů vysoký kolos, který se roztahuje do šířky tří set metrů. Umně vestavěný do mohutného svahu Červené hory působí ještě větší, než ve skutečnosti je. A na velikosti mu přidává i optický trik – stavitelé kdysi všechna okna vybudovali tak, aby se směrem vzhůru zužovala, a pomocí zrakového klamu tak palác „vytáhla“ ještě výš.
První svatyně na stejném místě, kde dnes Potála stojí, vznikla už v 7. století našeho letopočtu. Se stavbou současného komplexu se ale začalo až v roce 1645, za vlády pátého dalajlamy.
Potála stojí na jednom ze tří vrcholů, které obklopují Lhasu a kterým se přezdívá „Strážci Tibetu“.
Stavba pro dalajlamu, který už byl mrtvý
Ten se mohl do „světského“ Bílého paláce nastěhovat už o čtyři roky později, v roce 1649. Stavba Červeného paláce a vybavení všech vnitřních prostor nicméně pokračovaly až do roku 1694. Dokončení stavby už se ale pátý dalajlama nedočkal, zemřel v roce 1682. A podle některých pramenů jeho smrt dlouhé roky před dělníky tajili – prý aby nebyla narušena jejich koncentrace na práci.
Palác Potála v číslech:
- v letech 1645 až 1694 ho stavělo zhruba 7000 dělníků
- v paláci je prý přes 1000 místností
- najdete v něm zhruba 10000 svatyní a 200000 soch
- tloušťka zdí je v průměru 3 metry, v základech až 5 metrů
- leží v nadmořské výšce zhruba 3700 metrů nad mořem
Palác Potála zažil spoustu dějinných zvratů. A všechny je, byť s několika šrámy ustál. V roce 1959, během tibetské revoluce přiletělo otevřenými okny do jeho útrob několik granátů. V roce 1966 se i jím prohnala ničivá vlna kulturní revoluce. Zničeno bylo zhruba sto tisíc uměleckých děl, ale díky osobní přímluvě tehdejšího premiéra Čínské lidové republiky nedošlo k ještě větším ztrátám.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se potom palác dočkal náročné pětileté rekonstrukce. A v roce 1994 i ohromné pocty – zapsání na seznam světového dědictví UNESCO.
V paláci je prý více než 1000 místností. Během tříhodinové prohlídky turisté ale rozhodně nenavštíví všechny.
Stavby vyšší než 21 metrů jsou zakázány!
Bylo to ale právě UNESCO, které upozornilo na používání nepůvodních materiálů při další rekonstrukci v roce 2002 a také na fakt, že okolní komerční zástavba paláci nesvědčí. Úřady tak nakonec přijaly opatření, které zakazuje stavbu budov vyšších než 21 metrů v bezprostřední blízkosti paláce.
Do paláce v dávných dobách neměli přístup žádní cizinci – celý komplex byl určen výhradně pro buddhistické mnichy. I to se ale změnilo – po nuceném útěku 14. dalajlamy se z paláce Potála stalo muzeum, ke kterému míří každý den tisíce lidí. Dovnitř se ale všichni nedostanou – od roku 2003 je totiž počet turistů, kteří mohou vstoupit, omezený.
Turisté jsou vítáni, ale…
„Bývalo to 1600 lidí denně, po zprovoznění železnice z Pekingu v roce 2006 se jejich počet navýšil na 2300 lidí,“ dočtete se v průvodcích. „Tohoto čísla je ale velmi často dosaženo už dopoledne. A největší zájem o návštěvu je v hlavní sezóně od června do září, kdy se na prostranství před palácem tísní v dopoledních hodinách až pět tisíc lidí.“
Palác leží v nadmořské výšce 3700 metrů a vede k němu nejvýše položená železnice světa.
Co vlastně místy až pět metrů silné zdi vystavěné ze dřeva hlíny a kamení ukrývají? Za rudými zdmi Červeného paláce jsou ty nejcennější prostory. Složitý labyrint kaplí, síní, svatyní, ale i knihoven, srdce celého Tibetu, které slouží náboženským účelům.
Pátý dalajlama odpočívá mezi tunami zlata
V Červeném paláci je i největší prostor celé Potály Západní síň s pěti stúpami, ve kterých jsou ukryté ostatky dalajlámů. Nekrásnější je stúpa pátého dalajlámy – vytvořená ze santalového dřeva, pokrytá 3724 kilogramy zlata a vyzdobená asi 15 tisíci vzácnými kameny a perlami. Přidejte k tomu ještě předměty ze soukromých sbírek jednotlivých dalajlamů, jako jsou vzácná roucha, stará keramika a porcelán, vzácné knihy… a máte jen nepatrný zlomek bohatství, které se za zdmi Červeného paláce ukrývá.
Bílý palác potom slouží ke světským účelům. Zlatě jsou zvenku nabarvené ty části, které sloužily jako rezidence dalajlamy. Kromě té bývala v sedmipatrové budově i mnišská škola, ubytování pro mnichy, sýpky, sklady, knihovny… a také Východní síň, svědek mnoha nábožensko-politických ceremoniálů.
Úlitbou pro turisty je efektní nasvícení paláce v nočních hodinách. Nicméně pořád platí, že z mohutných zdí Potály vyzařuje něco, co všechny výdobytky moderní civilizace a komerční turistiky přehluší.
Inzertní sdělení: Užijte si dovolenou v Tibetu a Číně!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky poznávacích zájezdů do Číny:
Vydejte se po nejvýše položené železnici světa až do Lhasy a vystupte na nádraží jen kousek od paláce Potála! Cesta speciálním vlakem trvá 48 hodin a v nejvyšším bodě se dostanete až do výšky 5070 metrů nad mořem. Jízdenky na vlak není jednoduché sehnat. ESO travel vyráží vlakem do Lhasy letos třikrát – a první termín už je beznadějně vyprodaný! Vyberte si jeden ze dvou dalších!
Poznejte maximum Číny ve 14 dnech! Poznáte všechny důležité historické památky v Pekingu, na vlastní oči spatříte terakotovou armádu, ale i moderní velkoměsta Šanghaj a Hongkong. Podíváte se do městečka Guilin v krasové oblasti a zažijete plavbu po řece Li. Maximum Číny ve 14 dnech. Pojďte do toho!
Čtěte dále:
Přečtěte si o městě La Paz, o nápisu Hollywood nebo o nejdražších budovách světa. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Palác leží v nadmořské výšce 3700 metrů a vede k němu nejvýše položená železnice světa.
V paláci je prý více než 1000 místností. Během tříhodinové prohlídky turisté ale rozhodně nenavštíví všechny.
Potála stojí na jednom ze tří vrcholů, které obklopují Lhasu a kterým se přezdívá „Strážci Tibetu“.
Palác Potála stavělo 7000 dělníků holýma rukama. Materiál na stavbu vynosili oslové nebo lidé.
Anketa
Vlakem do nebes
Do Lhasy se můžete dopravit letadlem, ale bezesporu zajímavější je cesta z Pekingu po nejvýše položené železnici světa. Ta má celkovou délku 4064 kilometrů (z toho nejnovější vysokohorský úsek z Golmudu do Lhasy 1142 kilometrů) a může se pochlubit světovým rekordem – jde o železnici, která vede v nejvyšší nadmořské výšce. Té dosahuje právě na posledním úseku a vlak se tu vyšvihne až do výšky 5072 metrů nad mořem.
Z Pekingu se vyráží pravidelně každý den pozdě večer, do Lhasy pak vlaková souprava dorazí po 48 hodinách. Nejmodernější část trati byla otevřená v roce 2006 a vede z Golmudu až do Lhasy. Stavba probíhala pět let a byla technologicky pořádně náročná – 1142 kilometrů vede po 675 mostech, desítkami tunelů (z nichž nejdelší měří 4,2 kilometru) a už zmiňovaným nejvyšším bodem na trati.
Nicméně sehnat jízdenky do tohoto vlaku do nebes není vůbec jednoduché. Prodávají se přímo na nádraží v Pekingu a stojí se na ně obrovské fronty. Lístek si navíc můžete koupit nejdříve na 10. den od nákupu lístku. I proto je velmi často lepší pořídit si jízdenku v rámci specializovaného zájezdu s cestovní kanceláří.
