Článek
Konkrétně mrakodrap poskytuje čtvrt kilometru čtverečního pro to hlavní, tedy kanceláře. Zájem o získání místa v této majestátní budově má celá řada firem a úřadů, poloviční zaplněnost hlásili investoři už v roce 2012, tedy v době, kdy stavba ještě zdaleka nepřipomínala obří obchodní centrum.
O Bílém domě, Empire State Building a dalších legendách americké architektury, historie i filmu více zde:
Stavba nejvyšší budovy Ameriky z pohledu helikoptéry.
Symbolika místa, které připraví lidi o stín
Když po neštěstí před dvanácti lety začali Newyorčané a politici přemýšlet, jak využít prázdné místo po dvojčatech nazývané „Ground zero“, tedy „nulté podlaží“, padaly návrhy, že by se pietně mohlo nechat prázdné. Nakonec ovšem zvítězila myšlenka na vybudování něčeho ještě většího a zajímavějšího než staré World Trade Center. To mělo představovat vzdor proti nešťastné události, ukázku nezlomného ducha Američanů. V celé budově proto lze najít spoustu symbolických prvků.
Přečtěte si o slavných mrakodrapech, ale třeba i o domech, které si zahrály v hororových filmech:
Hromy a blesky nové obchodní centrum neskolí. Je konstruováno, aby odolalo velmi tvrdým přírodním podmínkám, ale třeba i nárazu letadla.
Už venku v okolí One World Trade Center (OWTC), jak se nástupce dvojčat jmenuje, najdeme připomínky více než 2500 lidí, kteří v troskách obchodního centra zahynuli, a to v podobě pomníků. Přímo ve věži svobody (tak měl podle původních návrhů znít název OWTC) se pak se symbolikou setkáme ještě několikrát, třeba v místě ve spodní části budovy, kam 11. září dopoledne nedopadají žádné stíny jako připomínka katastrofy z roku 2001.
Za křivou střechu nemohou dělníci, ale architekt
Symbolickou hodnotu bude mít i atypicky zatočená střecha lehce směřující k západu. V tomto duchu je totiž vytvořena pochodeň Sochy svobody, kterou má připomínat. V patrech pod vrcholem se zazelenají rozsáhlé prostory zahrad, které by měly přinést další kus přírody do přecpaného New Yorku.
| Daniel Libeskind, otec věže svobody | |
|---|---|
| Čekat pravidelnost, klasickou kancelářskou stavbu a rovnou střechu, to by mohli jen ti, kdo neznají dílo Daniela Libeskinda, architekta, jehož návrh vyhrál soutěž o podobu OWTC. Sedmašedesátiletý Američan polského původu má za sebou celou řádku projektů, kterými omračuje veřejnost a nejeden laik si při pohledu na jeho realizace musí říct: „Tohle je dům?“Šikmé zdi a nepravidelné tvary Libeskinda charakterizují, používá je stále, ať už jde o „chytré domy“, mediální centrum univerzity v Hongkongu, židovské muzeum v Berlíně nebo válečná muzea v Londýně či v Drážďanech. Jeho rukopis nese spousta netradičních staveb po celém světě. |
Moderní době odpovídá vedle vzhledu také hospodaření s energií spotřebovávané v budově, řídí se nejnovějšími energetickými standardy. Navíc v jedné části nového obchodního centra nalezneme větrné turbíny vyrábějící elektřinu.
USA je třetí nejlidnatější zemí světa. Přečtěte si také o státech, kde žije méně lidí než v jednom bloku New Yorku:
Times Square - plné neonů a nikdy neutichající
Vrchol se tyčí půl kilometru nad New Yorkem
OWTC sice nedosahuje do takové výšky jako třeba dubajský mrakodrap Burdž Chalífa nebo čínský Shanghai Tower, je ovšem nejvyšší ve Spojených státech a vůbec na celé západní polokouli. Druhá v pořadí, Willis Tower v Chicagu, má asi o sto metrů méně. A kolik tedy vlastně nový král amerických věžáků měří? Přesně 541,3 metru, ve stopách 1776. Pokud vám tento údaj připomíná rok vydání americké Deklarace nezávislosti, máte pravdu.
Úctyhodně zní nejen údaj o výšce, ale i o počtu podlaží. Nad šedesátimetrové základy se vypíná 104 nadzemních podlaží, ty poslední poslouží vedle zahrad také jako vyhlídka nebo restaurace poskytující úžasný pohled na Manhattan. Budova měla být zpřístupněna ve druhé polovině letošního roku, vzhledem ke zpoždění stavebních prací se ale termín asi posune až na začátek roku 2014.
Inzertní sdělení: Vydejte se za exotikou!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů do USA:
Plavba k Soše svobody, procházka po Wall Street, ale vedle toho také poutavá místa Washingtonu, Filadelfie nebo nespoutaných Niagarských vodopádů.
Trasa podél pobřeží Atlantiku s ikonami východu USA včetně méně dostupných míst této části země. Zavede vás třeba i k budovám NASA na Floridě nebo na terasu Empire State Building.
Spojení šlágrů východu USA jako New York a Niagara s omračující nádherou národních parků jihozápadu země včetně Grand Canyonu, Údolí smrti, ale také okouzlujícího San Francisca.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o tom, kam do zahraničí za adrenalinovými sporty, kde mají největší horské dráhy a kde v Evropě žijí opice ve volné přírodě. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
One World Trade Center
Amerika se změny na čele žebříčku nejvyšších budov země dočkala po 40 letech, v roce 1973 totiž vyrostla v Chicagu Sears Tower, již dnes známe jako Willis Tower. Nové obchodní centrum v New Yorku není fakticky o moc větší, více než 120 metrů totiž měří jeho špička. Ta se v posledních letech stala hitem výškových závodů a nejeden mrakodrap dosahuje rekordní velikosti jen díky ní. Do této skupiny patří i valná většina nejvyšších budov světa.
Nejvyšší budovy světa ke 14. 9. 2013:
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m.
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m. 2. Shanghai Tower (Šanghaj), 632 m.
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m. 2. Shanghai Tower (Šanghaj), 632 m. 3. Makkah Royal Clock Tower Hotel (Mekka), 601 m.
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m. 2. Shanghai Tower (Šanghaj), 632 m. 3. Makkah Royal Clock Tower Hotel (Mekka), 601 m. 4. One World Trade Center (New York), 451 m.
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m. 2. Shanghai Tower (Šanghaj), 632 m. 3. Makkah Royal Clock Tower Hotel (Mekka), 601 m. 4. One World Trade Center (New York), 451 m. 5. Taipei 101 (Taiwan), 509 m.
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m. 2. Shanghai Tower (Šanghaj), 632 m. 3. Makkah Royal Clock Tower Hotel (Mekka), 601 m. 4. One World Trade Center (New York), 451 m. 5. Taipei 101 (Taiwan), 509 m. 6. Shanghai World Finnancial Center (Šanghai), 492 m.
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m. 2. Shanghai Tower (Šanghaj), 632 m. 3. Makkah Royal Clock Tower Hotel (Mekka), 601 m. 4. One World Trade Center (New York), 451 m. 5. Taipei 101 (Taiwan), 509 m. 6. Shanghai World Finnancial Center (Šanghai), 492 m. 7. International Commerce Center (Hongkong), 484 m.
1. Burdž Chalífa (Dubaj), 828 m. 2. Shanghai Tower (Šanghaj), 632 m. 3. Makkah Royal Clock Tower Hotel (Mekka), 601 m. 4. One World Trade Center (New York), 451 m. 5. Taipei 101 (Taiwan), 509 m. 6. Shanghai World Finnancial Center (Šanghai), 492 m. 7. International Commerce Center (Hongkong), 484 m. 8. Petronas Tower (Kuala Lumpur), 452 m.
11. Willis Tower (Chicago), 442 m.
11. Willis Tower (Chicago), 442 m. 24. Empire State Building (New York), 381 m – v letech 1931 – 1973 nejvyšší na světě.
41. Mercury City Tower (Moskva), 339 m – nejvyšší v Evropě.
O New Yorku, jeho architektuře a přírodě se dočtete více třeba na serveru amerika.cz. Věděli jste například, že ve slavném Central Parku mají zoologickou zahradu?