Článek
Z hlavního bolivijského města La Paz se sem dostanete za hodinku a půl jízdy. Vzduch je tady pro někoho už pořádně řídký – Tiwanaku totiž leží v nadmořské výšce téměř čtyř tisíc metrů. Ubytovat se tu můžete ve stejnojmenném hotelu. Některá jeho okna mají dokonce výhled na celou archeologickou lokalitu. V noci se tak můžete vyložit na parapet a přemýšlet o tom, jak to kdysi všechno bylo.
Co víme? Nic!
Povídání o Tiwanaku se nedá opřít o téměř žádná fakta. Nevíme totiž ani to, kdy přesně vzniklo. Některé teorie hovoří o pátém století našeho letopočtu, jiní odvážlivci nicméně hovoří dokonce o období před patnácti tisíci lety. Prý by tomu odpovídala orientace chrámů vzhledem k orientaci vesmírných objektů na obloze právě před 15 tisíci lety. Tiwanaku by tak mohlo být nejstarším městem světa.
Dnes už ale z celého komplexu mnoho nezbývá. Místní neměli pro historii příliš pochopení, a tak celé město rozebrali a skalní bloky použili na stavbu nových domů. Část jich je dokonce v základech staveb v hlavním městě La Paz, kam tento stavební materiál ve 20. století putoval na korbách nákladních aut.
Od Tiwanaku je to jen kousek k jezeru Titicaca: Jezero Titicaca: To jsou plovoucí vesnice a v nich Urové, tajemný národ s černou krví
Brána Slunce | |
---|---|
Někteří o ní mluví jako o „jihoamerické dvojce“ – tedy jako o druhém nejpůsobivějším artefaktu dávných civilizací po Machu Pichu. Nic proti podobným názorům, nicméně brána Slunce není nikterak honosná. V posledních letech je navíc tento monolit vytesaný z jednoho kusu kamene (nicméně prasklý) obehnaný plotem. Na vrcholu brány je s největší pravděpodobností vyobrazený bůh Viracocha, kterého obklopuje dalších 48 postaviček. |
Vše je z materiálu, který se tu nevyskytuje
Mimochodem – stavby, které tady kdysi vznikly, jsou z typu kamene, který se v této oblasti nevyskytuje, a spoje jednotlivých kamenů jsou ze slitiny kovů, které jsou pro tuto oblast také naprosto netypické. Jak sem všechen materiál neznámí stavitelé dopravili, je jen další z mnoha záhad. I dnes, za použití moderní techniky, totiž pohnout s obrovskými masivy není nic jednoduchého.
V Bolívii si můžete dopřát i adrenalin jiného rázu: Silnice smrti: Kde leží pět nejšílenějších cest světa? V Číně i v Alpách
Nelogické Pumapunku
Pokud člověk při pohledu na hlavní komplex Tiwanaku bojuje se skepsí a hledá logická vysvětlení, v části zvané Pumapunku o zbytky logiky, o které by se mohl opřít, přijde. Z hlavního archeologického naleziště sem dojdete za čtvrt hodinky klidné chůze. Pumapunku je od Tiwanaku vzdálené jen necelý kilometr.
Na desce z dioritu, která prý váží asi 460 tun, tu leží desítky kamenných bloků. Dnes jsou jen chaoticky popadané přes sebe, ale kdysi mělo toto místo jasně daný řád. Monolity tu pravděpodobně byly navzájem propojené do velké stavby. Jednotlivé kusy vážící i stovky tun do sebe totiž podle propočtů zapadají přesně jako kostičky Lega.
Jižní Amerika v dalších článcích:
- Pět extrémních zážitků z Argentiny: Patří sem smyslné tango i obrovský hřbitov
- Hřmící vodopády Iguacu: Nejpůsobivější je Ďáblův chřtán, údajný vstup do pekla
- Perly Jižní Ameriky: To jsou chodící sochy, Měsíční údolí i výborná kuchyně
- Tajemná planina Nazca: To nejsou jen obří obrazce, ale i hororová pohřebiště
Vše vzniklo bez plánů, ale naprosto přesně
Což je další obrovská záhada tohoto místa. Civilizace, která tu v době vzniku Pumapunku musela existovat, po sobě nezanechala žádné písemné záznamy – podle vědců prostě proto, že písmo neznala. „Bez přesných plánů a nákresů ale není možné podobnou stavbu vyprojektovat a postavit,“ kroutí dnes hlavami stavební inženýři.
Kamenné bloky si tu můžete osahat. A žasnout. Pravé úhly jsou dokonalé, hrany ostré tak, že člověk má téměř strach, že se o některou z nich řízne, v tvrdém kameni jsou tenké linie, jako kdyby je vytvořil laser. Vše je opracované naprosto precisně, povrch kamenných kvádrů je téměř vyleštěný – i dnes by bylo náročné vytvořit něco podobného.
Místo pro dostaveníčko záhadologů
Není divu, že jsou Tiwanaku a hlavně jeho část zvaná Pumapunku oblíbenou destinací všech vyznavačů konspiračních teorií a fanoušků UFO. Zájem o celou oblast ještě přiživil slavný lovec záhad Erich von Däniken. Ten se tu několikrát objevil, nechal se zvěčnit na obrovských monolitech a celou oblast zevrubně rozebral ve svých knihách.
Čtení knih nicméně nenahradí osobní návštěvu tohoto místa. Určitá magie tady funguje i dnes. Po zaplacení vstupného a krátké prohlídce muzea, totiž i ti největší skeptici kroutí hlavou, osahávají kamenné bloky a dumají, jak to tedy vlastně bylo.
Inzertní sdělení: Vydejte se do Jižní Ameriky!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří, Asii a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:
Poznejte na vlastní oči místa, kde se psala historie, ale o kterých toho moc nevíme. Tajemné a fascinující Machu Picchu, Pumapunku, u něhož netušíme stavitele. Ale i další místa těchto dvou klenotů Jižní Ameriky.
Navštivte město samby, karnevalů, město, nad kterým ční socha Krista Spasitele, město, které je prý nejkrásnější na světě. Týden na pláži Copacabana a v ulicích Ria. Létáme celý rok!
Strhující pohled na nejvyšší vodopád světa Salto Angel, plavba po deltě Orinoka s lovem piraň a návštěva původních indiánských vesnic vás dostanou. Devět nocí v zemi, ze které většina zná jen telenovely.
Čtěte dále:
Přečtěte si také o ztraceném městě Angkor Wat, o Argentině a o kaňonu řeky Blyde. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky
Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán
Anketa
Tam, kde veškerá logika selhává:
Oblast Tiwanaku a hlavně její část Pumapunku jsou opředené nejasnostmi a patří k nejtajemnějším místům na naší planetě. Nevíme, kdo je vytvořil, kdo tu žil, ani to, jak vůbec tyto stavby vznikly.
Stavby v Pumapunku se vyznačují velikou přesností a precisností. Technika řezání kamene je dokonce přesnější a čistější než současné řezání laserem. A to i přesto, že jde převážně o velmi tvrdý materiál. Některé teorie tak hovoří o tom, že civilizace, která stojí za stavbou komplexu, uměla kameny nějakým způsobem změkčit, případně, že je dokázala „přetavovat“ do požadovaných tvarů a rozměrů.
Neví se ani to, kde se obrovské monolity v této oblasti vzaly. Nejbližší naleziště je totiž vzdálené minimálně dvacet kilometrů – leží na pobřeží jezera Titicaca. Jsou tací, kteří tvrdí, že město vzniklo v době, kdy břehy jezera byly až u jeho hranic, jiní hovoří o převozu za pomoci klád, po kterých se bloky posouvaly. Jenže – město leží v nadmořské výšce okolo čtyř tisíc metrů – tedy už nad hranicí lesa. Legendy navíc tvrdí, že vše vzniklo v průběhu jediné noci.
A téměř v průběhu jediné noci město v desátm století osiřelo. Náhle z něj odešli všichni jeho obyvatelé. Proč? To také nevíme – tady se ale nabízí prozaické vysvětlení, které tvrdí, že oblast sužovala horka a lidé se prostě jen přesunuli dál, za lepšími podmínkami.