Článek
Téma nezvyklých barev v přírodě jsme otevřeli v článku o jezeře Hillier, které udivuje neuvěřitelně sytou růžovou barvou vody. Podíváte-li se na něj z výšky, těžko věříte svým očím, protože 600 m dlouhá vodní plocha se jen tak nevidí. Magicky působí i další lokality s neobvyklou barvou, zaměříme se na ty s netradiční barvou půdy.
Na Havaji mají pláže všech barev
První z míst, kde si matka příroda na spletla barvy na paletě a vymalovala je trochu jinak, najdeme na Havaji. Na východě Maui, druhého největšího z Havajských ostrovů, najdeme pláž Wainapanapa, která vás zaujme hned na první pohled. Má totiž černou barvu. V této oblasti nejde o nic zvláštního. Vyhlášené havajské pláže sice mají obvykle bílou nebo žlutou barvu, nicméně černá se tu vyskytuje také často. Může za to sopečná činnost.
Havaj je totiž nejen plážovým, ale také vulkanickým rájem. V roce 1916 na největším ze zdejších ostrovů Havaj (zvaném také Velký ostrov) vznikl vulkanický národní park se sopkami s bublajícími krátery a Maunou Loou vysokou 4169 m.
Zcela jinak vypadá slavná pláž Waikiki na ostrově Oahu. Pobřeží je lemováno jemným bílým pískem a i díky tomu se řadí k nejpopulárnějším místům padesátého státu USA. Jeho krásu si návštěvníci vychutnávají rádi z vedlejšího vrchu Diamond Head.
Mimochodem na největším z havajských ostrovů, konkrétně na úplném jihu poblíž místa zvaného Ka Lae, najdeme také zelenou pláž. Za její vzhled mohou příměsi olivínu v písku.
Další divy Ameriky hledejte v článku Sedm úžasných divů USA: Patří mezi ně superpřehrada i ikonický oranžový most
Bělostná pláň v Bolívii je větší než jižní Čechy
Když už jsme narazili na bílé pláže, podíváme se do oblasti, kde to po celý rok vypadá jako na pólech. Přestože se oblast nachází v podobné zeměpisné délce jako namibijské pouště nebo brazilská pláž Copacabana, je tu neustále bílo. Jedná se o bolivijský Salar de Uyuni, největší solnou pánev na světě. Rozkládá se na ploše 10 582 km2, což je víc, než má celý Jihočeský kraj.
Solná pláň se nachází v nadmořské výšce 3650 m n. m. a v její blízkosti najdeme majestátní štíty And nebo nejvýše položené hlavní město světa, La Paz (3640 m n. m.). Ještě blíže je od Salar de Uyuni město Potosí, které na seznam UNESCO dostaly typické historické stavby jako kostel San Lorenzo nebo Mincovní dům.
Proč se americké skály červenají?
Rudá, oranžová, červená… podobnými barvami hrají některá skaliska především díky vyššímu obsahu oxidů železa. Vyšší koncentraci má pískovec v americkém národním parku Arches nebo okolo fascinujících pískovcových útvarech Monument Valley – nejslavnějších oblastech tohoto druhu ve státě Utah.
Sedm barev Chamarelu? Záhada!
Mezi barevnými kouty světa je jeden naprostý unikát – vesničku Chamarel. Najdeme ji na ostrově Mauricius (880 km východně od Madagaskaru). Proslula sedmibarevnou půdou. O příčinách tohoto fenoménu nemáme stoprocentně jasno. Pravděpodobně tu sehrálo významnou roli působení lávy. Jisté ale je, že to v tamních oslnivých dunách vypadá nádherně.
Inzertní sdělení: Projeďte se po světě!
Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky zájezdů za exotikou:
Luxus a pohodlí Los Angeles s nablýskaným chodníkem slávy a velkolepým předměstím Beverly Hills vystřídá romantika gigantických přírodních unikátů Monument Valley a Grand Canyonu, poté se vydáme do velkolepého blikajícího města Las Vegas a nakonec zažijeme romantiku západního pobřeží v Las Vegas a u ikonické pobřežní oblasti Big Sur.
Pojeďte s českým průvodcem do Ameriky!
V necelých dvou týdnech projedete pěti „nej“ zeměmi Jižní Ameriky. Čekají vás peruánské Andy, Salar de Uyuni, bolivijský La Paz, chilské pobřeží i argentinská pampa.
V ceně jsou i letištní taxy, noclehy, služby českého a několika místních průvodců a mnoho dalšího.
Čtěte dále:
Přečtěte si také článek o království ledu a zlata na Aljašce, dále o nejzáhadnějších místech světa nebo o třísetmetrové lodi Queen Victoria. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.
Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán
Anketa
Barvy tajemných obrazců v Nazce
Barevný kontrast materiálů na povrchu a hlouběji v zemi stojí za dobrou viditelností obrazců na planině u peruánské Nazcy.
Tak, jako zmizeli příslušníci nazkánské kultury, tak se vytratil i význam jejich ohromných výtvarných děl. Ta obsahují mimo jiné detaily, které poznala západní civilizace až se zdokonalením mikroskopů. K čemu ale sloužily? Existují různé teorie, jedny označují obrazce za rituální symboly vytvářené jako pocty bohům, jiné je mají za přistávací dráhu pro mimozemská plavidla, obří astronomický kalendář nebo označení míst s prameny podzemní vody.
Jistý je jen způsob jejich vzniku. Na něm nic tajemného nehledejme. V celé oblasti se několik centimetrů pod povrchem z tmavé vulkanické horniny nachází světlejší pískovcový nebo vápencový podklad. Stačí tedy odstranit trochu svrchní vrstvy a barevným kontrastem podkladů vzniknou dobře viditelné čáry.
Více se dozvíte například v medailonu Peru v magazínu Cestovinky.cz.