Článek
Giglio je součástí národního parku Toskánské ostrovy, vyhlášeného roku 1996. Dopravit se sem lze trajektem. Vyplouvá čtyřikrát denně z přístavu ve městě Porto Santo Stefano a cesta trvá zhruba hodinu. Budete-li trávit dovolenou například v okolí města Grosseto nebo u jezera Bolsena v provincii Viterbo, neváhejte si udělat atraktivní celodenní výlet.
Kdysi se to tu hemžilo kozami
V dobách starověkého Říma byl Giglio známý jako Aegilium Insula (Kozí ostrov), zmínil se o něm i Gaius Julius Caesar v knize Zápisky o občanské válce. Nejvýraznějším a současně nejvýznamnějším historickým komplexům vévodí středověké opevnění se sedmi strážními věžemi v městečku Giglio Castello, sídlila tady rodina Aldobrandeschi. Obdivovat zde můžete mj. i kostel San Pietro Apostolo z 15. století. K posezení přímo vybízejí stylové restaurace, v nichž si pochutnáte na místních specialitách.
Jestliže máte slabost pro památky a vynikající gastronomii, navštivte městečko Giglio Castello.
Na ostrově jsou taktéž tři majáky. Jednadvacetimetrový Vaccarecce z roku 1850 stojí na ostrohu poblíž města Giglio Castello. Deset metrů vysoký maják Fenaio je ozdobou severního cípu ostrova, slavnostně otevřen byl o 33 let později. Naopak na jihu se tyčí dvacetimetrový Capel Rosso (rovněž z roku 1883), charakteristický kvadratickou budovou s červenobílou fasádou.
Ostrov Giglio oplývá žulou, která tvoří základ spousty římských památek. Mimochodem – hlavní město Itálie je od přístavu Porto Santo Stefano vzdáleno 164 km, respektive něco málo přes dvě hodiny jízdy autem. Další variantou je vlak – v něm strávíte tři hodiny a šest minut. Během víkendu tak hravě zvládnete poznat Řím i Giglio.
Nejstarším majákem na ostrově je Vaccarecce. V roce 2015 ho koupil toskánský stylista žijící v Paříži.
Villa Domizia je vzpomínkou na císaře
Pod správu ostrova Giglio s rozlohou necelých 24 km2 a přibližně 1500 obyvateli spadá také ostrůvek Giannutri. Je sice malý (cca 5 km dlouhý), ale zato ukrývá opravdový klenot. Tím je císařská rezidence Villa Domizia, postavená mezi 1. až 2. stoletím našeho letopočtu. Původně patřila prominentní senátorské rodině, z níž pocházel i nechvalně proslulý císař Nero. K odpočinku ji později využívali i císaři Domitianus, Traianus i Hadrianus.
Dominantou západního pobřeží je obranná věž Torre del Campese z poloviny 16. století.
Ale zpátky na Giglio! Tento ostrov v Tyrhénském moři je převážně hornatý a zároveň proslulý neporušenou a neznečištěnou přírodou. Nejvyšším místem je Poggio della Pagana (496 m. n. m.), skýtající jedinečný výhled. Někteří turisté touží naopak na vlastní oči spatřit vrak etruské lodi, v němž byly nalezeny měděné a olověné ingoty, železné předměty, amfory a korintská helma.
Přístavní městečko Giglio Porto, kam připlouvají trajekty z Porto Santo Stefano, se rozprostírá na východním pobřeží.
Spokojeni tady jsou i milovníci koupání a opalování, a to především na východním pobřeží. Pláže všech možných typů, tedy i písčité (Arenella, Caldane a Cannelle), jsou dohromady dlouhé 28 km. Moře je průzračné, některé lokality si oblíbili potápěči. Máte-li ve skříni šnorchl, nezapomeňte si ho přibalit do zavazadla, rozhodně nebudete litovat.
Inzertní sdělení: