Článek
„První věc, na kterou se dívají, když nás spatří, je naše kolo. Máme motor, a tak nás méně respektují,“ usmívá se Robert Werner.
Tito hoteliéři z Lenggries na jihu Německa vyjedou asi za půl hodinky na Herzogstanf, slavnou bavorskou horu, a překonají tak výškový rozdíl 800 metrů. Na elektrickém jízdním kole cyklista šlape, ale za podpory motoru. Výkonné baterie umožňují snížit námahu a jet rychleji.
Když Wernerovi dojedou na vrchol, naskytne se jim idylický výhled na dvě jezera a desítky hor. „Umožňuje nám to těšit se z hor, i když máme jen málo času,“ říká šestačtyřicetiletý Robert Werner. „Kdybychom jeli na běžném jízdním kole, bylo by to velmi únavné,“ upřesňuje a sleduje krávu, která pozoruje jeho kolo příliš zblízka.
Bojí se ničení přírody
Avšak přítomnost elektrokol v horách vyvolává diskuse. Výletníci obviňují cyklisty na elektrických kolech, že se řítí stezkami plnou rychlostí, aniž by měli zkušenosti s běžnými koly bez motoru. Vzniká tak nebezpečí srážky s pěšími turisty.
K tomu se připojují ekologické problémy. „Elektrická kola umožňují většímu počtu lidí vydávat se na cesty, které se předtím příliš nepoužívaly, a tedy byly chráněné,“ říká Friedl Krönauer, mluvčí ekologické organizace BUND Naturschutz. „Způsobuje to například erozi půdy,“ dodává.
Podle Krönauera, který má ze své kanceláře krásný výhled na nejvyšší německé hory, nebude stačit ani zavedení některých pravidel. „Výstup na horu musí být jaksi zasloužený. Musíte cítit všechny svaly, musíte být vyčerpaní. Kvůli elektrokolům se z výstupu stává rutina,“ říká. Sám jezdí na kole bez motoru.
Vytvářejí pracovní místa
Přes tuto kritiku je stále více Němců, jako je tomu i v jiných hornatých zemích, kteří usedají na elektrické kolo, aby se vyvezli na vrcholky hor. Loni Němci koupili 980 tisíc elektrokol.
To je úplná mana pro jejich výrobce, stejně jako pro výrobce baterií. „Průmysl vyrábějící jízdní kola, zejména ta elektrická, je pro Německo mimořádně důležitý,“ říká David Eisenberger, mluvčí německé federace výrobců jízdních kol. „Vytváří tisíce přímých pracovních míst, ale i těch nepřímých, například v turistice,“ vysvětluje.
V bavorském městě Lenggries s asi devíti tisíci obyvateli si Wernerovi před několika měsíci otevřeli půjčovnu jízdních kol hned vedle svého hotelu. „Poptávka je obrovská a klientela rozmanitá. Všichni si to chtějí vyzkoušet,“ říká Robert Werner. V Lenggries jsou dnes také tři stanice, kde se dá nabíjet baterie kola. „Všude je to vidět, horská města rozšiřují nabídku pro cyklisty,“ raduje se David Eisenberger.
Některé lokality chtějí zavést zóny vyhrazené elektrokolům. „Jak to budou kontrolovat? To je nemožné,“ soudí Robert Werner. „Lepší bude sdílet hory a řídit se přitom několika pravidly soužití. Například pěší turista má vždy přednost před cyklistou,“ říká. Podobné diskuse probíhaly před několika desetiletími, když hory začala zaplavovat horská kola. „Dnes už si nikdo nestěžuje,“ dodává.
Může se Vám hodit na Zboží.cz: