Článek
Maltskou republiku tvoří tři hlavní ostrovy — samotná Malta, Comino a Gozo, kde v minulosti stávalo slavné Azurové okno, velký skalní oblouk, jenž se vlivem eroze zřítil při bouři do moře.
Ostrov Malta je největší, má rozlohu 316 kilometrů čtverečních, a sám o sobě pohodlně vystačí i na několikadenní průzkum. K vidění je toho na něm mnoho a pohyb mezi jednotlivými zajímavostmi obstará hustá síť autobusových linek.
Je však nutné mít na paměti, že tady na jihu jsou jízdní řády opravdu jen velmi orientační. Někdy můžete čekat na zastávkách minuty a minuty a spoje se nedočkáte. Naštěstí na Maltě dobře fungují i taxíky.
Průzkum ostrova je záhodno zahájit ve Vallettě, která je čtvrtým nejmenším hlavním městem Evropy — před ní jsou už jen lichtenštejnský Vaduz, San Marino a Vatikán. Žije tu zhruba sedm tisíc lidí a centrem sice po obvodu prochází silnice, ale absolutně všude se dá dojít pěšky. Chce to jen pohodlné boty, protože Valletta je postavená v kopci, a tak se v ní pořád šlape buď nahoru nebo dolu.
Chrám vedle chrámu
Nezaměnitelnou siluetu dodává Vallettě bazilika Panny Marie Karmelské s ohromnou kopulí, která připomene svatopetrskou baziliku ve Vatikánu nebo londýnskou katedrálu sv. Pavla. Krásných svatostánků však nevelká metropole nabízí mnohem víc, což je vzhledem k její rozloze až překvapivé.
Skutečná love story, tragičtější než Romeo a Julie
Asi nejdůležitější je takzvaná konkatedrála sv. Jana, nazývaná též La Valletta. Ač má všechny znaky katedrály, ve skutečnosti jí není, sídlo biskupa totiž i po její výstavbě nadále zůstalo v Mdině, bývalém hlavním městě Malty. Na kráse La Valletty to však nic neubírá, jakkoli se stavba zdá zvenčí prostá a obyčejná.
Za zhlédnutí stojí zejména bohatě zdobený zlatý interiér, jehož podlaha je vyložena 369 mramorovými deskami. Hlavní oltář, který je rovněž mramorový, je vykládán zlatem a drahokamy.
Hezké výhledy na moře a okolní města, která Valletu ze všech stran obklopují, nabízejí dva hlavní parky. Horní a Dolní zahrady Barakka jsou příjemným zeleným útočištěm v parném dni, nechybí v nich stromy nabízející stín či fontány, ze kterých pijí holubi i toulavé kočky. Horním zahradám pak dominuje terasa s podloubím bez střechy, která byla odstraněna během maltézské rebelie v roce 1775.
Vrchní zahrady těsně sousedí s uměleckou galerií Spazju Kreattiv, centrální bankou či parlamentem. Z masivních pískově zbarvených hradeb se dá od zahrad sestoupit k hlavní bráně do města, na rozlehlý plac s nádhernou Tritonovou kašnou, která slouží jako významný bod pro setkávání lidí. Něco jako socha sv. Václava v Praze. Těsně za ní Valletta končí.
Tiché město je skutečně tiché
Historická města na Maltě jsou nejčastěji světlé žlutá či béžová. Je to kvůli písku, který fouká ze Sahary a na jinak zbarvených fasádách by ulpíval a byl vidět.
Stejně pískově zbarvená je i Mdina, někdejší maltská metropole, jíž se říká Tiché město. Přezdívku si vysloužila v době, když přišla o titul hlavního města a opustilo ji tak množství obyvatel. Ulice se vyprázdnily natolik, že zcela utichl i typický městský ruch.
A své přezdívce dostojí Mdina dodnes, protože množství cedulí vyzývá návštěvníky, aby byli potichu, a ani auta nemají, až na výjimky, do uliček povolený vjezd.
Ve švýcarském hotelu mají bolehlav i abstinenti
Historie města sahá daleko do minulosti, zdejší pahorek měli poprvé opevnit Féničané. Po nich přišli Římané a tak dále. Dnes je Mdina vyhledávaná především pro kombinaci středověké a barokní architektury a klidná malebná zákoutí. Za návštěvu stojí zejména metropolitní katedrála sv. Pavla založená už ve 12. století, která byla po zemětřesení na sklonku 17. století přestavěna do dnešní barokní podoby.
Z městských hradeb se naskýtá široký výhled do maltské krajiny, která je trochu strohá, vyprahlá a plochá. Nejvyšší bod souostroví Ta‘ Dmejrek má pouhých 253 metrů a nachází se na jižní straně ostrova u útesů Dingli.
Modrá jeskyně i útesy
Jižní část ostrova, která je obecně méně zastavěná než severní pobřeží, je na výhledy mnohem vhodnější. Z Mdiny je to autobusem na útesy Dingli relativně kousek, ale právě tady poznáte, jak nespolehliví místní řidiči jsou. Pokud si tedy troufnete v místním divokém provozu řídit (jezdí se však vlevo), ušetříte si spoustu nervů. Navíc si také vyberete, odkud si útesy prohlédnete, vyhlídky nejsou moc dobře značené a dostupné.
Klenotem jižního pobřeží je Modrá jeskyně, známá též coby Modrá grotta. Jméno jí dává okolní temně zbarvené moře, které na okrajích chytá odstíny tyrkysové a smaragdové. K návštěvě se doporučuje nejčastěji ráno, kdy jsou barvy nejjasnější.
Podle pověstí žily v jeskyni nymfy, turisté si jejich domov mohou prohlédnout z vyhlídky nebo z paluby loďky. Vyplouvá se v pravidelných intervalech a celoročně, výlet trvá asi 40 minut. Báječně se při něm osvěžíte, což obzvlášť při horkém letním slunci přijde vhod. Jen se nezapomeňte natřít ochranným krémem.
O pláže není nouze
Maltské pobřeží je plné krásných a udržovaných pláží. Těch skutečně populárních je asi deset a jejich přeplněnost se samozřejmě odvíjí od roční doby a turistické sezony. Skvělou lagunou ke koupání je St. Peter’s Pool v Marsaxlokku. Nejde o klasickou pláž, ale o nízkou kamenitou plošinu těsně nad mořskou hladinou. Větší klasiku najdete trochu severněji na St. Thomas Bay.
Nejkrásnější pláží světa se pyšní drobné karibské souostroví
Mezi nejlépe hodnocenými plážemi se ale umisťují dvě na severu Malty, a to Golden Bay Beach a sousední Ghajn Tuffieha. Obě se nacházejí v blízkosti hotelových komplexů, bývá na nich proto poněkud rušněji. Na druhou zmíněnou vede pozvolné schodiště, na kterém se lidé rádi fotí. Vypadá to tu totiž opravdu kouzelně.
Tyto dvě pláže se navíc nacházejí v blízkosti jednoho z velkých taháků Malty, tedy zejména pro rodiny s dětmi, a to vesnice Pepka námořníka.
Původně šlo o filmové kulisy, kde se v 80. letech o největším milovníkovi špenátu točil muzikálový snímek. Později byly přetvořeny v zábavní park. Film si moc dobře nevedl, vesnici známou coby Sweethaven Village ale stejný osud nepotkal.
Vyrazit odsud můžete na projížďky lodí podél pobřeží, konají se tu také nejrůznější vystoupení pro děti. A mezi maskoty samozřejmě nesmí chybět Pepek se svou družkou Olive. Rozhodně však nejde o místo, které byste museli nutně zařadit do itineráře, obzvlášť pokud necestujete s ratolestmi.
Místo toho můžete vyrazit nedalekým trajektem na sousední ostrůvek Comino, kde se nachází populární Modrá laguna. Davům se v ní rozhodně nevyhnete, ale ta barva vody za jejich přečkání stojí. Hezčí místo ke koupání na Maltě nenajdete.
V Benátkách se od ledna začne vybírat vstupné
Praktické rady pro cestu na Maltu
Malta je bývalou britskou kolonií. Znamená to, že se zde jezdí vlevo a na zásuvky potřebujete adaptéry. A například ve Vallettě najdete hned několik typických britských pubů.
Souostroví je součástí Evropské unie a eurozóny, což znamená, že se zde platí eury. Mluví se maltsky, jazykem, který se vyvinul z arabštiny. Druhou úřední řečí je však angličtina, kterou nebudete mít problém se domluvit.
Samostatnou kapitolou je maltská kuchyně, která je ovlivněna především tou italskou či britskou, ale i arabskou. Prakticky všude narazíte na ryby a mořské plody, ale také pizzu a těstoviny.
Dalšími zajímavými místy k návštěvě je město Mosta nebo Hypogeum Ħal Saflien, posvátný podzemní prostor, který je od roku 1980 zapsán na seznamu UNESCO.
Nejlehčím způsobem přepravy jsou autobusy. Lístky lze koupit buď v automatech třeba ve Vallettě nebo rovnou u řidičů. K dispozici jsou i karty na více jízd.