Článek
Nastala tak situace, před níž znalci těchto věží varovali již počátkem milénia.
„Tyto nevzhledné posedy nemají nic společného s nádhernými rozhlednami, jimiž se můžeme jako země pochlubit. Upozorňovali jsme na to, že dřevěné věže mají krátkou životnost. Stavěly se jako přes kopírák překotně a nelogicky i na místech, z nichž je špatný výhled,“ řekl Právu Pavel Gejdoš, který se rozhlednám věnuje léta, provozuje například specializované stránky rozhledny.wz.cz
Posedy už neobnovovat… nikdy
Česko je se svými 435 rozhlednami, ty dřevěné z nich tvoří přibližně čtvrtinu, rozhlednářským rájem. Gejdoš připomněl, že mnohé z těchto turistických staveb, a to od pražského Petřína přes jihočeskou Kleť až po věž Minaret v Lednici na Břeclavsku, jsou architektonickými skvosty.
Stavěly se jako přes kopírák překotně a nelogicky i na místech, z nichž je špatný výhled
O to méně prý s kolegy počátkem století chápal „tehdejší posedlost malých obcí stavbami jednoduchých a nezajímavých dřevěných vyhlídek“. Pro mnohé radnice znamenaly první možnost dosáhnout na větší dotace s tím, že na venkově oživí turistický ruch. Po pár letech prý pracovníci státních dotačních fondů obrat stavba nové rozhledny už nemohli ani slyšet.
„Představitelé obcí, které nyní budou muset věže strhnout, by neměli opakovat staré chyby. Nestavějte stejný posed. Pokud nejsou peníze, je lepší si počkat a na novou výstavbu si našetřit. Se vzhledem věže rád pomůže architekt nebo levněji to jde s pomocí studentů architektury. Možná spolu vyberou i lepší místo pro novou věž. Už neplýtvejme penězi,“ uvedl Gejdoš.
Místo dřevěné Johanky moderní Súsedská
Dřevěnou rozhlednu na původním místě postavili ve Starovičkách na Břeclavsku. Strženy jsou například staré vyhlídky Zelenkův kopec u Ústupu a Kopaniny v nedaleké Olešnici na Blanensku, stejně jako dřevěná věž u vesnice Kaly u Tišnova. Na demolici čeká dřevěná věž na vrchu Malý Chlum, která je dobře vidět ze silničního tahu Brno-Svitavy. Má uhnité trámy. Například na východní Moravě šlo jen v uplynulých měsících k zemi přibližně pět věží.
Příkladem dobré praxe je věž Johanka u Hýsel na Kyjovsku, která také dosloužila. „Hýsly se pak spojily s Ježovem a Žádovicemi. Vznikla nová, krásná, zděná Súsedská věž na vynikajícím místě. Má trojuhelníkový profil, což je odkaz na spolupráci obcí,“ zdůraznil Gejdoš.
Současné problémy nedávno postavených dřevěných rozhleden podle něj rozhodně neznamenají, že ze dřeva nelze stavět. O tom, že to jde, svědčí věž na vrchu Výhon nad Židlochovicemi na Brněnsku. Má netradiční tvar tuby a je postavena z vysoce odolného akátového dřeva. Respekt rozhlednářů má před pěti lety otevřená věž na vrchu Velká Deštná, z níž jsou Orlické hory jako na dlani. Jde o kovovou konstrukci s dřevěným opláštěním.
„Každý spořádaný turista v ČR navštíví ročně alespoň jeden zámek, jednu jeskyni a jednu rozhlednu. Dřevěné věže mají pro seniory špatně zdolatelné žebříky. Buď stavějme dobré věže, anebo žádné. Místo toho se postarejme o opravu těch, které máme,“ doplnil rozhlednář.
Radost má z věže v Křepicích na Břeclavsku. Desetiletí čekala na rekonstrukci. V provozu je rok. Jde o jedinou kulovitou rozhlednu v Česku. Stojí na místě, z něhož maršál Rodion Malinovskij řídil na sklonku druhé světové války postup Rudé armády na Brno. „Geniální místo s geniálním výhledem a geniálním příběhem. Tam má věž smysl,“ dodal Gejdoš.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Vyhlídkové věže