Dovznáší se maglev až do Města chrámů?

Přestože dnes na cestu do Nary, přezdívané Město chrámů, nepotřebujete ani odvahu, ani fyzickou zdatnost, nejde o tak pohodlné putování jako při výpravě do blízkého Kjóta nebo Ósaky.

Ale Šogo Arai, kterého v dubnu 2019 zvolili spoluobčané už počtvrté do křesla tamějšího guvernéra, se nechce jen tak smířit se současnou situací.

Naru vidí jako budoucí významnou železniční křižovatku. Prastaré město by se totiž mělo stát nejen zastávkou maglevu pokračujícího do konečné stanice v Ósace, ale i oddělené trati nejmodernějšího, nejrychlejšího, ale i nejdražšího druhu kolejové dopravy směřující do jižních částí prefektury na mezinárodní letiště Kansai na umělém ostrově asi pět kilometrů od Ósaky.

Pokud na něj chcete dojet ze severních oblastí prefektury Nara, v autobusu naštěstí bez přesedání strávíte nejméně 90 minut, kdežto na vlak s jedním přestupem musíte počítat s nejméně dvěma hodinami. V případě plánovaného rychlovlaku zabere jízda z Nary do Kansai nanejvýš půl hodiny.

„Jsem si jistý, že v roce 2037, kdy bude nádraží v Ósace dokončeno, ho zcela zahltí cestující, kteří se budou chtít dostat na Kansai. A právě maglev z Nary na letiště může ósackému nádraží podstatně odlehčit,“ je přesvědčen Arai.

Hlavním cílem guvernérova záměru zůstává podle listu The Japan Times zvýšit počet zahraničních turistů v Naře. Z celkem 17 milionů, kteří do ní v roce 2018 zavítali, jich 2,65 milionu přijelo ze zahraničí. „Ve srovnání s rokem 2017 je to o celou třetinu více,“ zdůrazňuje guvernér.

Do dalšího bývalého japonského hlavního města, nedalekého Kjóta s více než 1600 buddhistickými chrámy a 400 šintoistickými svatyněmi, zamířilo v roce 2018 asi 4,5 milionu zahraničních hostů. Ve srovnání s předcházejícím rokem je to skoro o milion cizinců více. Bývá tam tak přelidněno, že ulice a uličky připomínají Karlův most v červenci.

„Příklad Kjóta máme na očích. Přitom Nara není tak velká jako Kjóto a už dnes tu máme davy návštěvníků. A když k nám bude ještě dopravovat maglev pohodlně další a další, můžeme dopadnout stejně,“ varuje Hisako Išida. Přitom sám pracuje v kavárničce v centru Nary, která žije ze zahraničních turistů.

Trasa prosazovaná Araiem by měla procházet poklidným venkovem, kde se zastavil čas. Guvernér doufá, že právě tamější krajina přiláká zahraniční turisty, kteří v posledním císařství světa nehledají supermoderní techniku nebo vyhlášená historická lákadla, která si prohlédnete letem světem s tisícovkami dalších zájemců.

Nová trať maglevu, kterou chce do roku 2027 vybudovat Central Japan Railways (JRC), zkrátí cestování mezi oběma velkoměsty na pouhých 40 minut. Superexpres snů vezoucí asi tisícovku cestujících se na ní bude řítit krajinou hlavního japonského ostrova Honšú rychlostí až 600 kilometrů za hodinu. Proto musí být trať co možná nejrovnější a vést z velké části tunely, a jakmile bude postavena, bude velmi obtížné, ne-li rovnou nemožné, ji měnit. JRC ji hodlá do roku 2037 prodloužit až do Ósaky.

„Už dnes přesvědčujeme tokijskou vládu i vedení JRC, že prodloužení trati z letiště Kansai do Nary má smysl a že by mělo být zahrnuto do výstavby japonského maglevu,“ shrnuje Arai. „Vždyť o rychlovlaku do Nary sníval už můj tatínek v roce 1964, kdy vyjel vůbec náš první šinkanzen,“ uzavírá.