Dovolenou v Bulharsku nemusíte proležet na pláži. Navštivte Nesebar a další tři místa

Nabízí se začít tím nejočividnějším. Pokud se vypravíte na jižní pobřeží Bulharska, s nejvyšší pravděpodobností přistanete právě v Burgasu, čtvrtém největším městě v zemi. Oblast, kde město stojí, byla osídlena už v období pozdního neolitu a chalkolitu, zhruba 6000 až 4000 let před naším letopočtem.

Výraznější rozvoj zažil předchůdce dnešního Burgasu v 7. století před naším letopočtem, kdy tu vznikl opevněný thrácký přístav s pevností. Na něj později navázali také Římané. Šlo o značně třaskavou lokalitu, protože o ni v dalších stoletích soupeřili Bulhaři s Byzantinci, nakonec ji ovládli Osmané. Svůj název dostalo město v 17. století.

Burgas se rozkládá mezi Burgaským zálivem z jedné strany a Burgaským jezerem ze strany druhé. Nachází se tu několik muzeí, nejlákavější částí je však promenáda s dlouhou pláží, jíž dominuje také romantické molo. Ocení ho zejména páry při pozorování západů slunce. Podél pobřeží vedou stezky, po kterých lze dojít až k letišti.

Z druhé strany se pak nachází Atanasovské jezero, které je od roku 1984 národní rezervací. Je rájem zejména pro amatérské i profesionální ornitology, jde totiž o významné zimoviště mnoha druhů ptactva.

O Nesebaru se říká, že je perlou Černého moře. Jde také o jedno z nejstarších evropských měst. Původně se jmenovalo Manebria po thráckém králi Menasovi. Časem se název změnil na Mesembria a odtud už to bylo k Nesebaru kousek.

Stará část města, jež leží na rozdíl od té nové na ostrově, je hlavním turistickým lákadlem. Zachovalo se v ní množství antických a byzantských památek, včetně části městského opevnění nebo asi čtyřicítky kostelů. Svatostánků tu původně bylo mnohem víc.

Tím nejvýznamnějším a nejstarším je kostel sv. Sofie z přelomu 5. a 6. století, z nějž už sice zůstalo jen torzo, přesto své kouzlo neztrácí. Další významnou památkou je kostel Krista Pantokratora neboli Všemohoucího Krista.

Staré město není nijak rozlehlé a pohodlně ho lze projít za hodinku. K návštěvě láká i množství místních krámků s typickým bulharským suvenýrem – růžovým olejem. Ten se v proslulém Údolí růží ve vnitrozemí vyrábí stovky let, používá se především v kosmetice, jsou mu nicméně připisovány i nejrůznější prospěšné účinky, včetně těch afrodiziakálních či antidepresivních. Na tradiční bulharský artikl ale narazíte i jinde.

Městečko na poloostrově je v mnohém podobné Nesebaru. Jen je drobnější a komornější, ale vzhledem k malebným uličkám s dřevěnými domy z 19. století tu může být taky pěkně rušno.

Historie města se začala psát v 7. století před naším letopočtem, kdy byla Sozopol známá jako Apollonia, to podle řeckého boha Apollóna. Šlo o významné centrum obchodu i přístav a razily se tu stříbrné mince. Sozopol je, stejně jako Nesebar, zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kostely tu sice nejsou tak honosné a úžasné jako v Nesebaru, přesto se jich tu několik nachází. Vypadají ale velmi nenápadně a některých si stěží při procházení ulicemi všimnete.

Nedaleko Sozopolu můžete navštívit malý mys Agalina s členitým reliéfem. Některé části pobřeží vzdáleně připomínají fjord, mys je významný zejména pro svou specifickou faunu a flóru, jde proto o přírodní památku.

Dost možná nejzajímavějším místem při jižním pobřeží Bulharska je pohoří Strandža se stejnojmenným přírodním parkem. Jde o největší chráněnou oblast v zemi, rozkládá se na ploše 1160 kilometrů čtverečních. Malebné zalesněné kopce ocení turisté zejména v parných dnech, kdy se tu mohou schovat v přívětivém stínu a prozkoumat třeba místní četné vodopády.

Jde navíc o velmi jedinečnou klimatickou oblast, protože se tu potkávají proudy vanoucí od Černého, Marmarského a Egejského moře. Teploty v zimě proto jen zřídka klesají pod bod mrazu.

Významnou lokalitou je v parku zejména thrácké pohřebiště Propada, kde archeologové během vykopávek nalezli množství historických artefaktů, včetně mincí. Jinak se v okolí dochovaly i svatyně či dolmeny z doby bronzové.

Za mladší historií mohou turisté vyrazit do vesnice Brashlyan, která je proslulá dřevěnými domky z poloviny 17. až 19. století. Jde o architektonickou rezervaci, která dává návštěvníkům dobrou představu o tom, jak v minulosti vypadal bulharský venkov.