Dovolená ve stínu ledovce? Nic pro lenivé plážové povaleče

Sjezd po ziplině Stoderzinken, která je se svými 2,5 kilometry jednou z nejdelších v Evropě, je odzbrojující. Vedle sebe tu mohou souběžně svištět až čtyři lidé, což je zcela ideální pro partičky přátel. Pod námi se nejprve nachází travnatá pláň, později dráha zajíždí do lesa, kde mezi stromy končí. Místy nás od země dělí až 160 metrů, není proto divu, že se někteří křečovitě drží postrojů. Sama se sice odvážím rozpřáhnout ruce, ale musím také nejprve sebrat odvahu.

Do údolí jezdci frčí rychlostí až 115 kilometrů v hodině, což je skoro jako autem po české dálnici. Vítr mě šlehá do tváří, za chvilku je po všem. Dole musím trochu nabrat dech. Na moji první jízdu po ziplině to nebylo špatné, pro příště už alespoň vím, co očekávat. Dráha, které se v češtině někdy říká lanový skluz, se nachází u obce Gröbming. Na okolí jako prastarý strážce dohlíží horský masiv Dachstein.

Ledovec Dachstein patří v Rakousku k nejznámějším horským masivům. Jeho vrchol Hoher Dachstein je se svými 2995 metry nejvyšším bodem Štýrska a Horního Rakouska – hranice obou spolkových zemí prochází zhruba prostředkem. Na severní straně se rozprostírá populární oblast Solná komora s nejfotografovanější obcí Hallstatt. Jih je mimo jiné domovem střediska Ramsau, kde se pravidelně koná světový pohár v alpském lyžování.

Nejen zimou je však oblast Schladming-Dachstein živa. I během léta je tu co dělat a nutno poznamenat, že region rozhodně není určen plážovým povalečům a lenochům, pro které je vrcholem dovolené sladké nicnedělání. Samozřejmě nic proti tomu; každému, co jeho jest. Kdo nicméně prahne pro něčem aktivnějším, je na správném místě. Možností je ve Schladming-Dachsteinu nespočet.

Štýrsku se přezdívá zelené srdce Rakouska, což jasně značí, že příroda tu hraje prim. Z jedné strany ční Dachstein, z druhé Schladmingské Taury. Po krajině jsou rozesety stovky jezer, která po náročném výkonu lákají ke zchlazení. I po sjezdu na ziplině by osvěžení přišlo docela vhod.

Na to však není čas. Volá nás totiž další adrenalinový zážitek, tentokrát je to ferrata. Těch je v regionu Schladming-Dachstein rovnou 33 a jen 22 se nachází v Ramsau. Je to možnost, jak poznat hory z bezprostřední blízkosti, takříkajíc tělo na tělo. Tady mám naštěstí náskok, protože na ferratu nelezu poprvé, takže vím, do čeho jdu.

Ani začátečníci či děti tu ovšem nepřijdou zkrátka. Není nutné se hned hnát na pokraj sil a vyrazit na ferratu, na kterou fyzicky nemáte. To se naopak silně nedoporučuje. Pro ratolesti mají v regionu dvě jištěné cesty, další tři jsou pro mládež. A přestože se směrem vzhůru mohou lidé vypravit sami, začátečníci mohou směle využít i služeb zkušených horských vůdců, kteří je naučí základy lezení. Ani o bezpečnost se není třeba obávat, zajišťují ji dvě karabiny, z nichž jedna musí být vždy přicvaknutá.

Ferraty mají v Rakousku dlouhou tradici. Však tu také v roce 1843 vznikla první opravdová zajištěná cesta - vedla právě na Hoher Dachstein. O nějakých dvacet let později se trasy dočkala také nejvyšší rakouská hora Grossglockner. Když vyšplháme na vrchol jedné z ferrat, jsme odměněni nádherným výhledem.

Člověk si ani nestačí pořádně vydechnout a už na něj oblast Schladming-Dachstein chrlí další aktivity. Vysokohorská turistika? Samozřejmě. Ferraty? Bez obav. Zipline? Jasně. A co horská cyklistika? Tu tady taky máme, mohl by region zvolat nadšeně. Značka: Občas to při sjezdu trochu drncá.

Když roztaje sníh a krajině začne panovat léto, promění se horská louka Reiteralm na ráj bikerů. Pyšní se množstvím singletrailů. Pro ty, kteří cyklistické hantýrce nerozumí, jde o přírodní trasy, které zhruba odpovídají šířce jednoho kola. Frčíme si tudy proto hezky za sebou.

Samozřejmě to neznamená jen nepřívětivý terén plný zákrut a kopečků, na kterých kola nadskakují a jezdci na pár sekund plují s vyděšenými výrazy vzduchem. Ideální trasy si tady vyberou i ti, kteří se rádi kochají. Jen se nesmějí kochat zas tak moc, aby nedopadli jako Rudolf Hrušínský ve filmu Vesničko má, středisková. Přece jen je přírodní terén členitý a vyplatí se mít oči na stopkách.

Cyklisté se mohou nechat k počátečnímu bodu vyvézt lanovkou a pak už si jen zvolí trasu podle svých možností. Mají tu i černý trail pro opravdové mistry.

Pokud jste při čtení dosavadního textu nabyli dojmu, že je Schladming-Dachstein oblastí jen pro závisláky na adrenalinových aktivitách, následující řádky vás potěší. V regionu se dá totiž i odpočívat. Samozřejmě aktivně, ale zároveň poklidně.

Před námi se otevírá malebná soutěska Silberkarklamm ležící v samém srdci masivu Dachstein. Ryzí příroda a divoce šumící říčka působí na mysl takřka zázračně. Vzduch voní, ptáci švitoří. Soutěskou lze dojít kolem malebného vodopádu, který stéká po skalním úbočí, až na pastvinu Silberkar a nakonec až k horské chatě, která ze své terasy nabízí hezký výhled do krajiny. A také se tu můžete občerstvit. Nutno také zmínit, že se soutěska pyšní několika ferratami. Jak jinak.

Podobných přírodních krás má region nespočet, ani během jednoho týdne je nelze obejít všechny, a to i kdybyste se vážně snažili. Bylo by navíc zbytečné chvátat, protože tady se vyplatí především vypnout.

Krásným místem je také kaňon Talbachklamm při jižním okraji Schladmingu. Populární není jen mezi turisty, ale i mezi místními. Túra je to trochu delší, ale zase ne bůhvíjak náročná. Jednou ze zastávek je třeba 140metrový vodopád Riesachwasserfall. Za tmy se pak soutěska halí do barevných světel, která působí jako z pohádky.

Nelze nezmínit také samotný Dachstein, který je středobodem celé oblasti. Z vrcholků masivu lze za dobrého počasí dohlédnout až do Česka, dobrá dojezdová vzdálenost je koneckonců jednou z předností regionu.

Opatrně vstupuji na visutý most, který je součástí místní vyhlídky Dachstein Skywalk. To je vysoce fotogenická záležitost. Turisté se tu hojně fotí i na schůdcích, které vedou tak trochu do prázdna. Výhled je uhrančivý.

Přes visutý most kráčím k další místní atrakci, kterou je Ledový palác. Ten během parných letních dní nabízí tolik vítané ochlazení. Atrakce z roku 2007 se pyšní množstvím soch vytvořených z ledu, kterým přidává na atmosféře i barevné nasvícení. Je to samozřejmě trochu masovější záležitost, na rozdíl od jiných, méně „profláknutých“ míst Štýrska je tu větší koncentrace davů.

Ale Schladming-Dachstein je právě o kontrastech. Najdete tu lokality, které budou turisty překypovat, ale i ty, které si vychutnáte skoro či úplně sami. Jen je potřeba nebýt lenoch a jít takovým místům trochu naproti.