Článek
Přestože je region známý spíše svými fortifikovanými víny, celou polovinu produkce tvoří tichá vína. Styl jednotlivých vín může být rozdílný – produkují se zde lehká vína typu „Bordeaux claret“ až po bohatší stařená v nových dubových sudech. A prostoru pro experimenty je zde habaděj. Vinařská historie regionu totiž sahá až do období Římské říše.
Teprve v 17. století začíná historie rozlišovat a vnímat portská vína – první záznam se datuje do roku 1675. Díky Methuenské smlouvě mezi Portugalskem a Anglií z roku 1703 se víno stalo nejdůležitějším produktem a zdrojem obživy v Portugalsku. V roce 1756 vydala královská rodina regulační listinu, která vytyčila hranice regionu a určila podmínky pro výrobu především portských vín. Rozvoj produkce tichých vín začíná až po 2. světové válce, jejich kvalita se však zlepšuje až na samotném konci 20. století.
V roce 1756 portugalský král José I. založil vydáním Královské Charty společnost Real Companhia Velha. Ta spolupracovala s většinou královských rodin, které se postupně střídaly na portugalském trůně. I dnes patří mezi nejvýznamnější producenty a největší vlastníky vinic v regionu Douro.
Samotné víno zraje ve starodávných sklepích ve Vila Nova de Gaia, kde je ho na ploše 180 000 metrů čtverečních uloženo na 40 miliónů litrů. Vína z tohoto vinařství se exportují skoro do všech zemí Evropy, včetně České republiky.
„Portské víno je víno fortifikované neboli dolihované. I když se ve světě vyrábí mnoho vín portského stylu, název Port nebo Porto může být použit pouze v souvislosti s víny z portugalského regionu Douro,“ prozradil Novinkám sommelier Jakub Přibyl.
Výlety do okolí z Porta
A pokud zavítáte do regionu, odkud dělat výlety do vinařství a jejich vinic? No přece z Porta, centra celého regionu a druhého největšího města v Portugalsku vůbec.
Porto je moderní, kosmopolitní město na břehu Atlantského oceánu. V Evropě je známé zejména právě svým vývozním artiklem – portským vínem, původně vyváženým jen z tohoto města. Historické centrum Porta bylo přidáno na seznam světových památek UNESCO v roce 1996.