Domus Tiberiana na Palatinu je po 50 letech opět přístupný návštěvníkům

Vstoupíte-li do paláce po kryté ulici Clivo della Vittoria, půjde stejnou starověkou cestou, kterou kráčel císař k velkolepé soukromé rezidenci, jež dala vzniknout modernímu významu slova palác, uvádí server Time News.

Současná expozice Imago imperi zahrnuje 13 místností, které mají „vyprávět“ historii památky v průběhu staletí.

„Archeologický park Koloseum pokračuje v cíli vrátit veřejnosti dříve uzavřené prostory. K novým rozmanitým trasám otevřeným v posledních letech dnes přidáváme historický úspěch: otevření Domus Tiberiana veřejnosti,“ uvedl ministr kultury Gennaro Sangiuliano

Název Domus Tiberiana odkazuje na císaře Tiberia, který vedl říši po smrti Augusta. Někteří odborníci tvrdí, že základy paláce ale položil až Nero po roce 64. Jiná teorie za zakladatele považuje již Tiberia, který mohl začít se stavbou komplexu na základech domu svého otce.

Caligula pak rozšířil palác do Fora. Budovy, které vznikly za Tiberia a Nera, byly těžce poškozeny při velkém požáru Říma v roce 64. Nero poté palác přestavěl a začlenil do rozlehlého komplexu budov Domus Aurea.

Pozdější císaři, zejména Domitianus, Traianus a Hadrianus, stavbu výrazně rozšířili. Velmi oblíbený byl Domus Tiberiana v období tzv. adoptivních císařů, kteří v něm sídlili. Pravděpodobně tam žili určení dědicové vládnoucího císaře, zatímco Domus Augustana obýval císař sám.  Domus Tiberiana byl i sídlem knihovny s císařskými spisy.

Během středověku byl palác opuštěný a chátral, byl také vyloupen a rozebrán, přičemž materiál se použil ke stavbě první soukromé botanické zahrady v Evropě.

Vykopávky zde započaly v roce 1728 a odkryly velké množství architektonických fragmentů. V roce 2008 pak byla na místě objevena četná umělecká díla, například mramorová křídla sochy Niké, bezhlavá socha Afrodity, panel mramorové podlahy a fragmenty terakotových hlav z období římských císařů.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Zájezdy do Itálie