Článek
Plaský klášter stojí v malebné krajině severního Plzeňska od roku 1144, kdy ho nechal vystavět kníže Vladislav II. jako vůbec první cisterciácký klášter založený českým panovníkem. Krušné časy přišly za husitských válek, příležitost k obnově nastala po třicetileté válce.
V letech 1661 až 1666 za opata Tenglera byl původní kostel přestavěn do raně barokní podoby. Další plaský opat, Ondřej Trojer, nechal architektem Jeanem Baptistem Matheyem na konci 17. století vystavět třípatrovou sýpku s hodinovou věží i novou prelaturu a upravil také hospodářský dvůr.
Model konventu stojícího na kůlech
Výzva pro Santiniho
Zásadním mužem pro plaský klášter byl opat Evžen Tyttl, který na počátku 18. století spolu s architektem Janem Blažejem SantinimAichelem přistoupil ke stavbě konventu. Pro Santiniho styl se vžil název barokní gotika. Projekt, schválený v roce 1710, obsahoval nejen stavbu konventu, ale také monumentálního konventního chrámu, který však nebyl nikdy realizován.
A právě o unikátní konvent jde během technických prohlídek především. Stavba objektu na bažinatém podloží je považována za vrchol stavebního umu a pro Santiniho to tehdy jistě byla velká výzva. Popasoval se s ní geniálně. Nerozhodl se půdu vysušovat či podloží zpevnit, jak by se možná nabízelo, ale zvolil postup přesně opačný.
Stavbu založil na více než pěti tisících dubových pilotech zatlučených do země, které nesou rošt tvořený podélnými a příčnými trámy. Na nich stojí základy obvodových zdí. Právě tato dřevěná konstrukce musí být trvale zaplavena vodou, jinak hrozí, že se ke dřevu dostane vzduch a to začne hnít. Dokud zůstává pod vodou, je dřevěný rošt naopak tvrdý jako kámen.
Konvent v bažinách
Voda do základů byla vedena z několika pramenů. Dokud se o klášter starali mniši, přívody vody pravidelně čistili a kontrolovali. V následujících staletích však byly některé zdroje vody nenávratně zničeny. Největší ránu pro stav budov znamenalo zbudování krytu civilní obrany v roce 1963, kdy se narušila křehká rovnováha vodního systému.
Dnes již odborníci naštěstí mají dostatek informací o fungování unikátního vodního systému a hladinu vody se podařilo stabilizovat. Přesto je třeba čtyřikrát denně pečlivě kontrolovat výšku, teplotu a kvalitu vody. Nahlédnout do vodního systému lze na dvou místech pod hlavními schodišti, kde se nacházejí takzvaná vodní zrcadla, tedy jakési bazénky, v nichž je možné spatřit základový rošt pod vodní hladinou. Stejně důmyslný je pak vzdušný systém sloužící k vytápění konventu.
Pro budovu konventu zvolil Santini pravidelný čtvercový půdorys. Kromě obydlí mnichů a letního a zimního refektáře, tedy jídelen, se zde nacházely kaple svatých Benedikta a Bernarda. Santini v budově realizoval čtyři samonosná schodiště. Velká reprezentativní schodiště pod sebou mají otevřená zrcadla doplněná vodotryskem, která umožňují nahlédnout do vodního systému.
Raritou kláštera je unikátní vodní systém, který se ukrývá pod zemí.
Menší šnekovitá schodiště jsou pak tvořena fascinující šroubovicí. Kromě stavitele se na výzdobě podíleli mnozí slavní umělci. Samotnou stavbu po Santiniho smrti dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer. Fresky a obrazy tvořili Jakub Antonín Pink, František Antonín Müller či Josef Kramolín a v kostele lze nalézt díla Petra Brandla.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou budovou klášterního areálu, jde o původně románskou baziliku, která je jedinou dochovanou předgotickou cisterciáckou sakrální stavbou v Čechách. Jeho současná podoba pochází z let 1661 až 1666.
Plaský pivovar
V areálu kláštera najdete také barokní sýpky v místě původní přemyslovské rezidence ze 13. století, z níž se dochovala pouze dvoupatrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény. Ve věži sýpky je umístěný hodinový stroj z roku 1686, dodnes funkční.
Prelaturu neboli původní opatskou rezidenci, nyní označovanou jako zámek, nechal po zakoupení klášterního areálu kancléř Klement Václav Metternich přestavět pro své potřeby.
Metternich zakoupil areál poté, co byl v roce 1785 klášter v rámci josefínských reforem zrušen. A jsou to také právě Plasy, kde je v rodinné hrobce dodnes pochován. Metternich v Plasích rozvíjel zemědělství, ale třeba i průmyslové činnosti jako slévání litiny, obnovena byla také výroba piva.
Barokní sýpka vznikla na místě původní přemyslovské rezidence.
Hospodářský dvůr byl v Plasích už od středověku, pivovar s mlýnem prošly barokní přestavbou na konci 17. století. Výsledná podoba pivovaru pochází z roku 1900, kdy byl po požáru modernizován. Dnes v jeho budovách funguje Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea.
Co ještě navštívit v klášteře?
Hlavní prohlídkový okruh kláštera je v létě přístupný denně kromě pondělí od 10 do 16 hod. Zavede vás do vrcholně barokního konventu a nabídne výklad o historickém vývoji kláštera i jeho stavebním a technickém řešení.
Kromě toho můžete navštívit i barokní sýpku s hodinovou věží a vystoupit až k funkčnímu hodinovému stroji.
Pokud vás zajímají historické stavební technologie a materiály, určitě stojí za návštěvu také expozice Národního technického muzea v bývalém pivovaru a hospodářském dvoře. Centrum stavitelského dědictví vás v několika patrech provede jednotlivými typy stavebních konstrukcí od základů a hrubé stavby přes jednotlivé stavební prvky typu oken, dveří, obkladů či třeba vypínačů až po krovy a střešní krytiny. Otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 17 hod.
Naproti pivovaru se nacházejí bývalé ležácké sklepy, dnes Knížecí pivovar Plasy, v němž můžete ochutnat několik druhů plaského piva.