Do středočeského městečka lákají humři. Jejich původ je obestřen tajemstvím

Před čtyřmi lety je při rekonstrukci staré chalupy, které dnes nikdo neřekne jinak než Stará pekárna, objevila Lucie Kovaříková a její manžel. Původ unikátní výmalby zobrazující mořské humry a džbán vína, které se na Mělnicku pěstuje dodnes, skryté pod nánosy staré omítky, pro ni však dlouho byl velkou záhadou.

„Je to úplně nejspodnější vrstva, kterou jsme odkryli, když jsme při rekonstrukci škrábali omítku ze zdí. Najednou někdo našel klepeto. Touha najít další byla tak silná, že jsme během jednoho dne oškrábali celou místnost,“ hovoří Kovaříková o překvapení, které nikdo nečekal.

Ihned začala pátrat v mšenské historii, ve zdejším muzeu i v knihovně. Kde se vzali humři a proč jsou právě ve světnici její chalupy a nikde jinde ve Mšeně, ale nikdo nevěděl. „Neuměli jsme si vysvětlit, proč někdo zvolil tenhle motiv,“ říká majitelka domu, kde bylo v minulosti zřejmě pořádně živo. Stával zde totiž obchod s moukou a pekárna s velkou chlebovou pecí, kde se peklo až 80 chlebů denně.

V okolí města se nacházelo hned několik větrných mlýnů. Minulý režim, při kterém byl dům odebrán původním majitelům – rodině Papežových – a dlouhé roky fungoval jako sběrna surovin, dal ale všem historickým artefaktům, z nichž bylo mnoho nenávratně zničeno, pořádně zabrat.

Většina možných dochovaných map a ostatních důležitých dokumentů však zmizela už mnohem dřív. Mšeno bylo totiž v minulosti zasaženo mnoha požáry. Při tom největším, v roce 1867, přišlo město nejen o důležité listiny, ale vyhořelo i mnoho stavení, kostel, fara nebo radnice.

Právě požár, nazývaný jako velký, ale zřejmě může za to, že tu mají humry. Stavení, které pochází podle všeho z první poloviny 18. století, se totiž nachází v dolní části Mšena zvané Podolec. Sem velké plameny nedosáhly a chalupu, kterou se dnes Lucie Kovaříková snaží znovu přivést k životu, fatálně nezničily. Nezbytné opravy byly ale třeba. A ti, kdo je prováděli, sem podle všeho dovezli i onen váleček s humry.

„Až loni na podzim nám jeden z návštěvníků muzea vysvětlil, že při obnově Mšena po požáru pomáhali Italové, kteří nejspíš přinesli šablony pro výmalbu s humřím motivem. Údajně mají ve Mšeně i potomky,“ usmívá se milovnice starých tradic.

O tom, že zruční italští řemeslníci i architekti, kteří se podíleli i na stavbě Pražského hradu nebo chrámů v Kutné Hoře, působili v českých zemích a zejména pak v Praze a středních Čechách už od 16. století, není pochyb. Potvrzují to četné historické prameny i stavby samotné. Po bližším zkoumání to Novinkám nakonec potvrdil i místní novinář a historik.

„Italští dělníci byli vyhledáváni pro své zkušenosti se stavbou železnic, tunelů a mostů. A právě ve Mšeně se měli údajně podílet na stavbě kamenného železničního mostu nad roklí Hlovec,“ popsal redakci Jiří Říha.

„Ve Mšeně dosud žije rodina, o níž se traduje, že jde o potomky jednoho z dělníků ze stavby mostu. Možná mohl pracovat i jinde a pak se zde usadil. Žil v Jezerní ulici, což je jen kousek od muzea pekařství,“ dodává místní novinář a fotograf. Je-li tomu skutečně tak, už zřejmě nikdy nikdo nezjistí. Humry na zdi místní Staré pekárny ale mšenským už nikdo nevezme.