Do Rajeckého údolí za termálními koupelemi i panenskou přírodou

Stojíme v baru Cabaret v hotelu Palace Aphrodite v Rajeckých Teplicích. Místnost baru je zároveň trezorem, a to už od dob první republiky. Kdyby se její dveře omylem zaklaply, naše čtveřice by vydýchala vzduch uvnitř asi za 24 hodin a byl by s námi amen. Aby těch kuriozit nebylo málo, mají tu ve vitríně české korunovační klenoty.

Jde samozřejmě o autenticky vypadající kopie klenotů připomínající události roku 1938. Na příkaz prezidenta Edvarda Beneše je tajně převezli do pobočky Státní banky v Žilině a odsud sem, do trezoru.

Vědělo o tom jen pár lidí. Beneš nevylučoval po Hitlerově nátlaku bombardování Prahy. Po podepsání mnichovské dohody se klenoty vrátily do korunní komory v pražské svatovítské katedrále. Kopie jsou už jen vzpomínkou na ty dramatické události.

Lázeňský komplex Aphrodité budí dojem paláce. U bazénů, které mají nejrůznější tvary, tu stojí vysoké sloupy s mramorovými a pozlacenými sochami pojatými v antickém duchu. Na stěnách vidíte fresky a vitráže, ze stropu některých sálů visí těžké křišťálové lustry, řada místností má prosklené stěny. Tak bychom mohli pokračovat ve výčtu věcí, které v návštěvnících vyvolávají pocit něčeho výjimečného.

Bazény včetně těch s termální vodou mají rozdílnou teplotu. V některých můžete plavat, v jiných rehabilitovat po úrazech a operacích, v dalších jen tak relaxovat a nechat se masírovat proudem vody. Nabízí tu řadu procedur, těch běžných i méně obvyklých, jako je třeba chůze po chodníku s drobnými kameny, které stimulují reflexní body na ploskách nohou.

Zajímavě zní rumová masáž Havana (nepodařilo se nám zjistit, jestli při ní lze masírovat tělo rumem i vnitřně a se stejným efektem) nebo uklidňující sledování barevných ryb ve velkém akváriu, hezky z lehátka, třeba po sauně.

Saunový mistr Filip Stehlík položil na rozpálené kameny kouli z ledových krystalků s obsahem esence z mandarinky a skořice. Když se horký vzduch prosytil vůní, jež se z ledu uvolnila, rozvířil ho ručníkem nebo vějířem za zvuků příjemné hudby, navíc prostřednictvím zajímavých tanečních kreací. Pak dal na kameny kouli s esencí ze šalvěje (tato bylina má antibakteriální i protizánětlivé účinky) a nakonec ledový extrakt z levandule (ta zas mívá uklidňující účinky a může mírnit úzkostné stavy).

Teplý pramen využívá i nedaleké termální koupaliště Laura, podobně jako koupaliště Veronika v blízkém Rajci. Od Laury vede turistická stezka na kopec, kterému tu říkají Skalky (778 m n. m.). Odtud je za hezkého počasí krásný výhled na Rajecké Teplice a celé údolí. Nebo se můžete vydat po zelené značce ke Skalnímu kyji, skále, která svým tvarem připomíná zvednutou sevřenou pěst.

Váže se k ní legenda o obrovi, který si z velkého stromu Hromdubu vyrobil kyj. Z něj však vytékala smůla, kvůli které se přilepil k zemi a nemohl se hýbat. Rozzuřil se, zarazil kyj do země a proklel ho, ať zkamení. Stalo se. Od těch dob tu stojí jako skála dodnes. Slovensky se mu říká budzogáň.

Kousek od koupaliště Laura najdete Labutí jezírko s kachnami, labutěmi a barevnými fontánami. Na malém ostrůvku tu stojí restaurace Rybářská bašta, kde si můžete dát rybí speciality. Třeba grilované krevety, grilovaného pstruha plněného lososem nebo smažená krabí klepítka se sladkou chilli omáčkou. Po jezírku se lze svézt na loďce a v zimních mrazech se tu prý dokonce bruslí.

Pokud máte rádi nefiltrovaná a nepasterovaná piva jako já, zajděte do minipivovaru Flámm. Zdejší piva několikrát zabodovala v soutěži o Slovenskou pivní korunku, kterou pořádá Slovenské sdružení výrobců piva a sladu. Nabízejí tu i pivní lázně, konečně doktor Rudolf Flámm, který byl podle všeho francouzského původu, založil ve městě zhruba před sto lety pivovar, zároveň bezplatně léčil pacienty z okolních vesnic a přispěl k rozvoji lázní.

Na hladině vodní nádrže Košiare za obcí Rajec se leskne slunce a tráva, na kterou dopadají jeho paprsky. Zářivě zelená barva vody působí, jako by se rozsvítila. Rybáři sem jezdí lovit tlouště, pstruhy duhové a lipany. Vede tudy jedna z mnoha tamních cyklotras. Snadno odsud projedete do vesničky Šuja, kudy vede asfaltová cyklostezka oddělená od silnice. Tu kromě turistů hojně využívají i místní.

Jak co nejlépe poznat Rajecké údolí na kole, se dozvíte na cykloraj.sk, kde najdete i další praktické informace. Když se v Rajeckých Teplicích stavíte v turistickém informačním centru pro mapu, poradí vám s výběrem cyklotras, kterých je tu sto padesát kilometrů, případně i s tím, kde jsou nabíječky pro elektrická kola.

Kousek od Šuji leží Rajecká Lesná, kam turisté míří za unikátní památkou. Slovenský betlém je 8,5 metru dlouhý, 2,5 metru široký a tři metry vysoký. Jeho tvůrce, řezbář Josef Pekara na něm pracoval téměř třicet let. Dokončil ho v roce 1997. Betlém se třemi sty postavami, z nichž polovina je pohyblivá, nezachycuje pouze narození Ježíše Krista, ale prostřednictvím nejrůznějších postaviček obyčejných lidí a známých budov také kus historie Slovenska.

Populární atrakcí je gejzír, vysoký deset metrů, který tryská v lese vzdáleném asi čtyři kilometry od obce. V létě turisty příjemně ochladí tříšť kapek, kterou rozfoukává vítr, v zimě vytváří svérázný ledový kužel.

Tak trochu jako perníkové chaloupky vypadají dřevěnice v obci Čičmany na jihu Rajeckého údolí. Mezi místními obyvateli se kdysi ujal zvyk zdobit si je pomocí vápna a originálních lidových vzorů. Řadu domů se podařilo zachovat do dnešních dnů. V několika je muzeum, které dokumentuje život obyčejných lidí v tomto kraji.

Nebylo vzácností, že v jedné místnosti žilo deset nebo i víc lidí. Řada z nich raději odešla za prací do zahraničí. Je pozoruhodné, že i v těchto tvrdých životních podmínkách se snažili své chalupy nějak zkrášlit a ozvláštnit, prostě je chtěli mít hezké. Zdejší dřevěnice jsou na Slovensku unikátem a vzory z nich inspirovaly i tvůrce oblečení slovenských sportovců pro letní olympijské hry v Londýně (2012) a zimní olympiádu v Soči (2014).