Do přísně střeženého srdce Šumavy možná ještě letos. Ale jen s drahou vstupenkou

„Cena není stanovena, ale pravděpodobně se bude pohybovat v rámci vyšších stovek,“ řekl Novinkám Jan Dvořák, tiskový mluvčí Správy národního parku Šumava. „Nechtěli jsme z toho dělat exkluzivní zážitek, ale bohužel musíme stanovit takové podmínky, které z toho exkluzivní věc tak trochu dělají,“ přiznal Dvořák.

To jsou ale zatím předčasné úvahy. V současné době běží proces EIA, tedy posuzování vlivů daného záměru na životní prostředí.

„Připomínky je možné podávat do 16. dubna,“ upřesnil Jaroslav Nálevka z odboru životního prostředí plzeňského hejtmanství. Zhruba do konce května by mělo být jasné, zda dá kraj plánu zelenou. Anebo zda bude požadovat takzvanou velkou EIA, což by obnášelo vypracování podrobné dokumentace, odborného oponentského posudku a veřejné projednání. Konečný verdikt by to odsunulo o řadu měsíců.

Správa parku předpokládá, že by přibližně dva a půl kilometru dlouhá stezka k hranici s Bavorskem byla otevřená vždy od 15. července do konce října.

„Letos červencový termín nestihneme. Nicméně pokud by nebyla nutná velká EIA, rádi bychom to spustili ještě tento rok,“ konstatoval Dvořák.

Navržených omezení je celá řada. Vstup bude možný v daném období jen od deseti do sedmnácti hodin. Žádná kola, žádní koně, žádní psi. A celoročně tímto územím nesmí projít z české i německé strany více než pět tisíc návštěvníků, maximálně sto za den.

„Teď pracujeme na vytvoření registračního systému, podobného, jaký funguje třeba kvůli splouvání Teplé Vltavy,“ vysvětlil Dvořák. Vstup na stezku budou hlídat strážci, nainstalují se počítadla průchodů, trasu doplní povalový chodníček.

Pokud tato koncepce projde, měl by zmíněný systém fungovat minimálně dalších pět let. „A pokud se během této doby neprokážou negativní vlivy, je šance, že by se stezka mohla ještě více otevřít návštěvníkům,“ podotkl Dvořák.

Daná lokalita je dlouhodobě nepřístupná kvůli výskytu v Česku kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Naposledy se tudy dalo výjimečně projít před téměř dvaceti lety. Dobrodruhů, kteří se sem v posledních letech vydají i přes přísný zákaz, je podle Dvořáka minimum. „Pár jednotlivců. Zavedli jsme tam stálý dohled,“ upozornil mluvčí.

Pokusy o otevření cesty k Modrému sloupu už tady byly. „Nynější záměr se připravuje od roku 2014.  Jenže první EIA dopadla tak, že by měl přes navržená kompenzační opatření výrazně negativní vliv,“ připomněl Dvořák.

Situaci podle něj změnil až monitoring populace tetřevů. „Došlo k jejímu relativně velkému nárůstu,“ uvedl. Počet odhadovaných jedinců se zvýšil z 610 v roce 2018 na předloňských 870. Přičemž za genetické minimum je považováno 470 až 500 ptáků.

„Už se nebavíme o tom, zda je možné zpřístupnit Modrý sloup, ale o tom, jak ho zpřístupnit,“ uzavřel Dvořák.