Do nechvalně proslulé věznice se lidé podívají mobilem

„Uherskohradišťská věznice je místo s pohnutou historií. Nejprve zde české vlastence věznili nacisté za druhé světové války, na jejich praktiky pak po roce 1948 navázali komunisté. Své krajany zavírali často pouze na základě udání. Elektrický proud byl jedním z nástrojů, jak z obviněných dostat mnohdy smyšlenou výpověď,“ přiblížil historik Václav Adamec z Historie Futurae.

Během padesátých let 20. století podle něj přišlo o život v hradišťské věznici nejméně třicet nevinných občanů. „Mnoha dalším lidem a jejich blízkým byl rozvrácen život osobní, rodinný i profesní. A přesto ví o tehdejších událostech jen velmi málo lidí, a to zejména v mladší generaci,“ podotkl Adamec.

Právě to je jeden z hlavních důvodů vzniku expozice nazvané Za zdí, kterou má v plánu lidem nabídnout Historia Futurae. A to mnohem dříve, než dojde k rekonstrukci objektu věznice, a především k otevření dlouho očekávaného Muzea totality. „Jeho realizace se Hradišti jeví i po letech jako komplikovaná,“ je názoru Adamec.

Expozice Za zdí bude virtuální a autoři ji chtějí přenést do internetového prostoru pomocí mobilní aplikace.

Podle předsedy správní rady Historie Futurae Jana Blažka počítá expozice s technologiemi imitujícími fyzický svět. Po stažení aplikace do mobilu provede zájemce šesti stanovišti věznice a jejího blízkého okolí. Prostřednictvím mobilního telefonu se tak lidé přenesou do světa rozšířené reality, která nabídne například průvodce v podobě 3D hologramu, ale i možnost virtuálního vstupu do cely nebo interaktivního výslechu.

„Smyslem díla bude komunikovat historii věznice a osudy zde perzekvovaných obětí komunistické ideologie jako příklad nového připomínání potlačované paměti společnosti,“ uvedl Adamec. Aplikace podle něj bude zdarma.

Tvůrci chtějí pracovat s autentickými doklady o osudech vězňů, jejich blízkých, ale i dozorců a systému, který reprezentovali. „Rádi bychom tak podpořili rozvoj společnosti, která bude mít díky digitálním technologiím svobodnější přístup ke kulturnímu dědictví,“ podotkla předsedkyně spolku Memoria Anna Stránská.

Bývalá vazební věznice od začátku šedesátých let chátrá. Vlastníkem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který připravuje jeho rekonstrukci za 436 milionů korun. Začít by měla v roce 2025, obnovený areál s Muzeem totality by měl být otevřen v roce 2028. V objektu by měly sídlit také okresní soud, státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Spolek Memoria usiluje o to, aby se věznice stala Národním památníkem obětí totalitních režimů.