Do Krušných hor se vrátí tajgy a tundry

„Za účelem těžby rašeliny na otop a také kvůli intenzivnímu lesnímu hospodaření byla odvodněním narušena téměř všechna zdejší rašeliniště,“ uvedl na dotaz Novinek ochránce přírody Vladimír Melichar. „Jedná se vlastně o ostrůvky odpovídající severské tajze a místy dokonce tundře,“ pokračoval. „Příkladem takové lokality je i přírodní rezervace V rašelinách u Horního Studence u Oloví,“ dodal Melichar.

Revitalizační zásahy jsou na rašeliništích v západním Krušnohoří prováděny již od přelomu milénia. Postupně byla revitalizována část Božídarských rašelinišť, Perninské rašeliniště, rašeliniště Na Vrakách a několik menších lokalit. „Revitalizace přírodní rezervace V rašelinách je prioritou, protože se jedná o unikátní lokalitu s populací vzácné borovice, blatky, která odsud dokonce byla popsána pro svět,“ poznamenal přírodovědec.

„Snažíme se obnovit jejich přirozený vodní režim. Aby se rašeliniště skutečně opět oživilo, musí spodní voda dosahovat celoročně až k povrchu. Zahrneme odvodňovací příkopy a vytvoříme na nich hrázky, na vhodných místech vytváříme tůňky,“ popisoval Melichar.

Krušnohorskou tajgu představují řídké smrkové a borové lesy na hluboké rašelině, ve vyšších polohách jsou to porosty rašelinné kleče. Podrost tvoří hlavně suchopýry, ostřice a keříčky borůvek, vřesu a vlochyní. Při průchodu se nohy návštěvníků boří do koberců mechů, zejména do rašeliníků a ploníků.

Obrovský význam mají z pohledu biodiverzity. „Jsou útočišti severských druhů živočichů a rostlin, namátkou jmenujme motýla žluťáska borůvkového, hmyzožravé rostliny rosnatky nebo mizejícího ptáka tetřívka obecného,“ řekl Melichar.

Pro společnost je stejně důležitá i jejich schopnost zadržovat vodu ze srážek a pomalu ji v době sucha uvolňovat do potoků. V neposlední řadě jsou přírodní klimatizací, ochlazují krajinu v parnech, vytvářejí se zde mlhy, podobně jako rybníky jsou nezbytné pro životodárný malý vodní cyklus.

„Jen v západním Krušnohoří jsem vytipoval na třicet lokalit, které by měly přijít na řadu v nejbližších letech. Jsou to třeba přírodní rezervace Oceán a Haar, rašeliniště pod Tetřeví horou u Zlatého kopce, Uhliště u Rudného a jiné. První na řadu by měly přijít biologicky nejcennější lokality, které jsou stále poškozovány odvodněním a hrozí jim zánik,“ konstatoval ochránce přírody.

„Celoplošně poškodit rašeliniště intenzivním odvodněním jsme dokázali za posledních třicet let minulého století, doufám, že jejich obnova nám nebude trvat déle. Mimochodem obnova mokřadů je nejúčinnějším a asi i nejlevnějším adaptačním opatřením na klimatickou změnu. V rašeliništích se zadržuje kromě vody i uhlík,“ míní Melichar.

Rašeliniště je možné pohodlně navštívit na Božím Daru či u Abertam. „Žije tam množství vzácných živočichů a rostlin, jejich rostlinstvo se působením podzimních mrazíků nádherně zbarvuje. Pro mě ale budou vždy výjimečné exotickou atmosférou, svojí neprostupností a zachovalou původní vegetací, která se na nich vyvíjela tisíce let od konce poslední doby ledové,“ uzavřel Melichar.