Do kraje sobů na jeden z nejpopulárnějších treků Skandinávie

Fjäll znamená temeno hory a raven sněžnou lišku. Je bílá jako sníh a tak vzácná, že pokud ji spatříte, jako byste zahlédli přízrak. Obě slova dohromady představují outdoorovou značku založenou v roce 1960, v jejímž oblečení dnes chodí děti Madonny stejně jako britští rowdies. A také rodina švédského krále Karla XVI Gustava. A právě oni stojí za pochodem tou nejdivočejší přírodou, na který se sjíždějí lidé z celého světa. Letos jich bylo 2300 a na pomyslný konec světa přiletěli z 25 zemí.

Z Kiruny, nejsevernějšího švédského města, které leží 160 kilometrů za polárním kruhem, odvážely autobusy davy lidí s batohy velikosti a váhy pytle na brambory dále na sever do sámské osady s nezapamatovatelným jménem Nikkaloukta. Město Kiruna se už mnohokrát dostalo do zpráv, neboť železná ruda pod ním je prý hodnotnější než stoleté budovy, které tak padnou „za vlast“.

Nicméně zpátky k osadě Nikkaloukta zažíná devadesátikilometrový pochod přes hory doly. V mokřinách je značený sloupy s prkennými kříži připomínajícími náš železniční přejezd.

Tento doslova legendární trail kopíruje takzvanou Královskou cestu, tedy Kungsleden. V roce 1206 po ní nesli bojovníci Torstein Skevla a Skjervald Skrukka malinkého prince Hakona Hakonssona do bezpečí. A právě v této oblasti, asi 30 kilometrů od hranic s Norskem, je zastihla sněhová bouře.

I všichni účastníci pochodu musí být připraveni na něco podobného… Během trasy, kterou většinou ujdou za pět dní, jsou odkázáni jen sami na sebe. Po cestě si nemohou koupit nic k jídlu, vše si musí nést s sebou. Vaří si a spí ve vlastních stanech, byť jsou po cestě roztroušeny dvě, tři horské boudy s primitivními ubytovnami. U nich se musí hlásit, aby bylo jasné, že se neztratili a nikomu se nic nestalo.

V okruhu několik stovek kilometrů nechytíte mobilní signál a ani si nedobijete žádná elektronická zařízení, elektrika do těchto míst nedorazila… A hned tak nedorazí. Magnetem NP Abisko, který byl vyhlášený už roku 1909, je hlavně příroda, kde potkáte divoké soby, ale i lišky či medvědy. A také lososy a štiky, jejichž lov je všude povolen bez jakéhokoli rybářského lístku. Pouze s výjimkou jezera Torneträsk, kde smí rybařit jen Sámové.

Pochod Fjällräven Classic není závodem. Soutěžit můžete maximálně sami se sebou, případně s kamenitou a často vlhkou pěšinou vedoucí až na obzor, či spíš daleko za něj. Přesto či snad právě proto se na něj hlásí lidé, kteří nejsou žádní typičtí trampové. Jde o děti města, které si chtějí vyzkoušet něco jiného. Cesta je značena tak, že se víceméně nemohou ztratit, musí však být vhodně oblečeni a mít pořádné, dobře vyšlápnuté boty.

Letos pořádala značka Fjällräven svůj ve Skandinávii vyhlášený pochod už pojedenácté a vypsala ho „jen“ pro 2300 zájemců. Díky obrovskému zájmu byla kapacita naplněna během neuvěřitelných tří dní. A pak že mladí lidé sedí jen před počítači. Minimálně ve Švédsku to tak úplně neplatí.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: