Hlavní obsah

Do Geoparku Český ráj nově patří zlatý důl, vrch Káčov i skalní sruby

Právo, Michael Polák

První pokusy o dobývání zlata se podle historiků uskutečnily pravděpodobně už kolem roku 1000 a možná i dříve. Největšího rozkvětu pak doly v údolí říčky Zlatnice na Novopacku dosáhly za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. Teď je oblast, odkud údajně pocházelo i zlato velké ryzosti, nově začleněna do Geoparku Český ráj.

Foto: Profimedia.cz

Český ráj (ilustrační foto)

Článek

Jeho rozšíření stvrdila na svém prosincovém online zasedání Rada globálních geoparků UNESCO. Kromě údolí Zlatnice se geopark rozrostl také o významné geologické lokality na Mnichovohradišťsku a Železnobrodsku. Rozloha Geoparku Český ráj se tak zvětšila o desetinu a nyní činí 833 kilometrů čtverečních.

„Jde o území, která se nacházejí mimo centrální oblast geoparku, kde už další zvyšování turistiky není žádoucí. Nově přidaná území proto pomohou zaměřit pozornost i na okrajové lokality, rozšíří nabídku cestovního ruchu a pomůžou tak i místním podnikatelům,“ uvedla Blanka Nedvědická, ředitelka Geoparku UNESCO Český ráj.

Na Mnichovohradišťsku se geopark rozšířil především o takzvané skalní sruby, paleokoryto řeky Jizery a vrch Káčov — skalní útvar vulkanického původu s kontaktními metamorfovanými horninami. Na Železnobrodsku jde podle Nedvědické zejména o lomy s výskytem fosilií a ichnofosilií, tedy zkamenělin organismů a stop po jejich činnosti.

Geopark Český ráj byl v roce 2005 zařazen do evropské sítě geoparků a o 10 let později se jako jediný v ČR stal členem globální sítě geoparků UNESCO.

Opravy kostnice se výrazně zpomalí

Cestování

Výběr článků

Načítám