Do Frankfurtu nad Mohanem za michelinskou hvězdou i párkem na stojáka

Rychlovýtah v mrakodrapu Main Tower vyletěl během okamžiku do výšky víc než 190 metrů. Vystoupili jsme a po schodech vyšlápli ještě o něco výš, na vyhlídkovou plošinu v rovných 200 metrech. Za jasného počasí jsme měli před sebou město a daleké okolí jako na dlani.

V hladině Mohanu se lesklo slunce a ostatní mrakodrapy, které se tyčily nad městem, odsud vypadaly jako svíčky na dortu. Sídlí v nich většinou finanční a nadnárodní instituce. Proto se Frankfurtu přezdívá občas Bankfurt a oblasti mrakodrapů Mainhattan (Main je německý název řeky Mohan a Manhattan slavná newyorská čtvrť). O něco níž, v Main Toweru, je michelinská restaurace.

Romantická večeře o pěti až sedmi chodech tu vyjde na 55 až 90 euro. K ní máte jako zákusek krásný výhled na večerní město. Ale je nutné objednat se předem. Jinak riskujete, že pro vás nebudou mít volný stůl.

My jsme si dopřáli něco přízemnějšího. Večeři v prosklené restauraci Oosten na břehu Mohanu, také s nočním panoramatem města. Aromatický salát s báječnými kousky mořských potvůrek a ryb jsme si s místním ryzlinkem užili jako zamilovaný film. Výšková budova Evropské centrální banky, která stojí hned vedle, jen shovívavě shlížela na naše gurmánské hody.

Odsud podél řeky vedou do centra města chodníky a cyklostezky. Vše funguje. Nastavená pravidla chrání chodce, cyklisty a nakonec i řidiče.

Panorama města, jemuž dominují mrakodrapy, se odráží v hladině Mohanu stejně romanticky jako při pohledu ze zmíněné restaurace. Jen je to odtud zadarmo a na most, odkud lépe vidíte, musíte pěšky.

Hlavní strážnice (Hauptwache), malá barokní budova v centru na náměstí, fungovala kdysi jako policejní stanice a vězení zároveň. V prvním patře zavírali ve zvláštní shodě opilce a politické vězně. V podzemí potom vrahy a další nebezpečné kriminálníky. Dnes je tu luxusní kavárna. Časy se mění.

Hauptwache se stalo křižovatkou většiny linek podzemních drah U-Bahn nebo S-Bahn a dalších tepen dobře fungujícího dopravního systému. Zároveň odsud vybíhají nákupní ulice s obchodními domy i značkovými butiky (Zeil, Goethestraße aj.). Ale pokud máte raději atmosféru trhů, zajděte do nedaleké Malé tržnice (Kleinmarkthalle).

Právě tam jsme zdarma ochutnali různé druhy klobás a dali si skvělý buřtík u místní legendy, více než osmdesátileté paní Schreiberové, která tu má stánek šedesát let. Z Hauptwache je to blízko i do skutečného centra města na náměstí Römerberg.

Balkon frankfurtské radnice byl a je místem, kam němečtí sportovci přijíždějí občas slavit s fanoušky svá vítězství. Právě tady zvedali kapitáni německé fotbalové reprezentace nad hlavu poháry mistrů světa, a to už dokonce čtyřikrát. Přihlížející lidé pochopitelně jásali. Nejslavnějším prostorem radnice staré šest set let je Císařský sál. Visí v něm 52 portrétů císařů. Konaly se tu korunovační hostiny, a i dnes tady probíhají slavnostní akce.

Náměstí rámuje také gotický kostel svatého Mikuláše a hrázděné domy. Málokdo pozná, že nejde o původní budovy, ale jejich moderní repliky z nedávných let. Stačí se podívat na fotky z roku 1944. Devadesát procent starého centra Frankfurtu zničily během druhé světové války nálety spojeneckého letectva. Nejen tyto, ale i další domy byly postaveny znovu. Nové Staré Město, které vzniklo skloubením replik s moderními domy, vyšlo městskou i státní pokladnu na stamiliony eur. Nicméně udělané je citlivě a vkusně.

Hrázděné domy mají hodně oken, což býval skvělý byznys. V nedaleké Císařské katedrále (Kaiserdom) se konaly korunovace římských císařů. Z ní pak šel slavnostní průvod přes náměstí na radnici. Lidé ho mohli z oken pozorovat, stejně jako mumraj kolem. Užili si to v pohodlí a s nadhledem.

Majitelům domů však museli zaplatit dost peněz. Korunovace a oslavy byly ale i jinak zážitkem, zábavou a také kšeftem. Básník Johann Wolfgang von Goethe, který se tu narodil, se z rodného domu odstěhoval do Výmaru proto, že tady prý většina lidí myslela hlavně na to, jak vydělat peníze. Jinak si v jeho rodném domě v centru města můžete udělat barvitý obrázek o tom, jak zde kdysi žily dobře situované rodiny té doby.

Na talířích máme příjemně vonící frankfurtský párek domácí výroby, křupavou housku a zelenou omáčku. Dáváme si je na stojáka u stolku populárního řeznictví a uzenářství Stephena a Stefanie Friesových. Místní mu přezdívají familiárně Metzka (Bratwurst Metzgerei). Najdete ho mezi Römembergem a Císařskou katedrálou.

Omáčka je jednou ze zdejších specialit. Vyrábí se z kysané smetany, sedmi druhů bylinek, octa, oleje, hořčice, rozmixovaných vajíček a soli. Podává se i k bramborům, vajíčkům uvařeným natvrdo, řízkům a jiným „přílohám“. My jsme k ní pili jablečné víno, další místní specialitu, připravenou zkvašením jablečného moštu. Cukry se změní na alkohol (asi pět procent) a sladký mošt pak na jemně nakyslý nápoj. Takový ušlechtilejší jabčák. Místní ho pijí samotný i jako střik.

Frankfurt hrál důležitou roli v řadě historických okamžiků Německa. Ten nejdůležitější se táhne celou jeho historií. Ve středověku i v moderních dějinách byl významným obchodním a finančním centrem. V novodobé historii se na jeho rozvoji výrazně podílela rodina Rothschildů. Mayer Amschel Rothschild, zakladatel dynastie, zbohatl na tom, že panovníkovi Vilému Hesenskému pomáhal spravovat jeho rozsáhlý majetek. Později oženil své syny s dcerami ze zámožných a vlivných rodin.

Ti se potom stali bankéři v Londýně, Vídni, Paříži a Neapoli. I s otcem se stali proslulí jako pět Frankfurťanů. Vzájemně si pomáhali a informovali se. Vydělali na industrializaci, rozvoji Německa i dalších zemí, stejně jako na spoustě jiných věcí včetně vína nebo dodávek pro armádu.

Rothschildové se stali jednou z finančně nejúspěšnějších rodin v historii lidstva. Dnes najdete v jejich bývalém domě zajímavé židovské muzeum. Tradice Rothschildů a jejich kolegů pokračuje dodnes.

Frankfurt je prosperujícím finančním centrem Německa. Ostatně panorama mrakodrapů, které patří Deutsche Bank, Allianz, Commerzbank i dalším významným institucím, je toho důkazem. Frankfurt je rájem pro milovníky muzeí (je jich tu čtyřicet) a divadel (33). Uvidíte tu třeba obrazy Dürera, Botticelliho, Rembrandta, Moneta, Picassa a dalších veličin, ale také sochy i památky z antických dob a spoustu dalších uměleckých pokladů.

Najdete tady nádherné zahrady s jezírky, včetně botanické zahrady a Palmové zahrady (Palmengarten), kde jsou třeba skleníky s exotickými rostlinami, mezi nimiž létají vzácní motýli.

Někomu se líbí usrkávat prosecco na palubě lodi, která projíždí městem po Mohanu, jiný si skočí na sklenku výborného bílého do čtvrti Sachsenhausen. Popsat všechny atrakce města na takhle malé ploše není možné, nejlépe uděláte, když se do Frankfurtu sami vypravíte.