Článek
Markézy se skládají z dvanácti ostrovů a v místním jazyce se jim říká Te Henua Enata. Kdo je chce najít na mapě, musí hledat asi čtyři tisíce kilometrů jihovýchodním směrem od Havaje nebo 4700 kilometrů na východ od Fidži. A zatímco na Tahiti či Bora Bora vyráží kolem 220 tisíc turistů ročně, na Markézy to bylo loni sotva 11 tisíc, uvádí server CNN.
To by se zapsáním na seznam UNESCO mohlo změnit. Ačkoli ne nijak rapidně. Ostrovy jsou relativně odříznuté, většina turistů se už nyní letecky dopraví na Tahiti a na Markézy jezdí lodí.
„Zápis je pro nás jedinečnou příležitostí, jak ukázat výjimečné kulturní a přírodní dědictví Markéz v mezinárodním měřítku,“ uvedl šéf turistické centrály na Tahiti Jean-Marc Mocellin. Doplnil, že ze zařazení na UNESCO bude prosperovat právě i Tahiti, největší z ostrovů ve Francouzské Polynésii.
Jako z Robinsona Crusoe
Markézy jsou považovány za jednu z posledních opravdu divokých destinací, kde je lidský zásah minimální. Hlavním ostrovem je Nuka Hiva a i ten spíš než na koupání láká na prakticky netknutou přírodu, oslnivé výhledy a hory. Návštěvníci sem jezdí za pěší turistikou, ale třeba i za pozorováním divoké zvěře. Spatřit tu mohou delfíny, jak se nedaleko pobřeží oddávají svojí typické akrobacii.
Součástí kulturního dědictví Markéz je také dřevořezba, tanec či hudba. Milovníci umění by pak měli obzvlášť zbystřit. Slavný francouzský malíř Paul Gauguin prožil část života na Tahiti, které ve svojí tvorbě vyobrazoval, pohřben je však na malém hřbitově na markézském ostrově Hiva Oa.
Známý turistický průvodce Lonely Planet pak hlavní markézský ostrov Nuku Hiva označuje za místo, kde se mohou návštěvníci cítit jako nejslavnější trosečník Robinson Crusoe. Souostroví uchvacuje bujnými lesy s vodopády a údolími, která působí, jako by byla na konci světa.