Deset měst, kam už turisté víckrát nechtějí vkročit

Žebříčky turisticky nejatraktivnějších míst jsou velmi časté, proto přišel webový server CNNGo.com i s něčím zajímavějším: z lokací vybral ty, které si větší část turistů příliš nechválí nebo na ně začnou být alergičtí. Jsou to místa, která mohou zůstat nejen za naším očekáváním, ale svou chaotičností dokonce takřka ve vteřině převrátit naši náladu vzhůru nohama. Pro někoho může být překvapením, že v seznamu kontroverzních míst se nachází jen jedno evropské město - Paříž.

Ve městě ležícím na hranici se Spojenými státy je méně vražd a krádeží než kupříkladu ve Philadelphii. Místní policie se snaží. Přesto jsou návštěvníci varováni před kriminalitou a ve zmíněné Philadelphii nikoli. Návštěvnost Tijuany navíc za posledních ani ne deset let klesla o neuvěřitelných 90 %, stejně tak příjmy z cestovního ruchu.

Proč? Může za to vzájemné propojení tří zcela odlišných (ale opravdu nemalých) problémů, jakými jsou násilnosti drogových gangů, hospodářská krize a také fakt, že město Tijuana figurovalo jako ohnisko prasečí chřipky. To od návštěvy samozřejmě odradí.

Zde se jedná o čirou a upřímnou nenávist, přesto do tohoto žebříčku vlastně úplně nepatří. Nelze však nezohlednit již 177 let trvající vzájemnou nevraživost a soupeření dvou nejlidnatějších australských měst. Ač to místní obyvatelé nechtějí slyšet, jsou si tato města velmi podobná - ať už čtyřmiliónovou multikulturní společností, rozlehlými předměstími, vysokými cenami domů či uměleckými scénami. Společný je pochopitelně i odpor vůči 720 kilometrů vzdálenému druhému městu. Paradoxní je, že skoro stejně dobře dopadla i ve srovnání měst, která jsou nepříhodnější pro život.

Rozporuplnou Paříž můžete snadno milovat i nenávidět (první skupina je početnější a považuje takřka za neslušné, když se o tomto legendárním místě nemluví v superlativech), proto nesmí chybět ani v žebříčku nejpopulárnějších destinací. Tradiční negativní komentáře směřují na adresu nepříjemných číšníků a francouzské snídaně. "Za 20 eur dostanu rohlík, máslo, trošku horké čokolády a pomerančové šťávy a malou bagetu. Děláte si legraci?" píše nazlobeně jeden turista.

Toto legrace je, ale jestliže se někomu "poštěstilo" čekat čtyři hodiny na výstup na Eiffelovku, může pak slavné katakomby rozmrzele hodnotit jen jako místnosti plné kostí. Když se k tomu přičte zdlouhavé putování s mapou a vyhýbání se psímu trusu bez možnosti sehnat si jednoduše něco na zub, radostné dojmy z francouzské metropole jsou nenávratně pryč.

Timbuktu, bývalé obchodní centrum uprostřed ničeho, je pro určitou skupinu romantických turistů nepochopitelně, až mýticky přitažlivé - za svou snahu se tam podívat jsou odměněni neúměrnou vzdáleností od jiné civilizace, dusivým pískem a shlukem ošuntělých stavení. Podle britského průzkumu třetina veřejnosti nevěří, že Timbuktu skutečně existuje.

Kalifornské "město andělů" je spíše "městem vzteku". A městem chaosu v podobě asi devadesáti dílčích "měst", dvaceti zmatených dálnic a půl miliónu promenád s průměrnou thajskou kuchyní.

Hollywood je sice zvučné turistické lákadlo, podle mnohých reakcí však také nefunguje jako něco mimořádně zajímavého. Zemětřesení, rasové nepokoje, komplikovaná dopravní situace, smog, neustále slyšitelné sirény a konkurence v podobě San Francisca rozhodně nezapříčiní růst turistické oblíbenosti tohoto velkoměsta. Pouze počasí je vždy uspokojivé.

Pátá největší latinskoamerická metropole je nepochybně o něco bezpečnější než brazilské Sao Paulo a čistší než Mexico City. Ze zmíněných měst je však hodnoceno jako suverénně nejnudnější. Kritické hlasy Limě dále vyčítají nevzhlednost a malou tradičnost. Obhajující argument zní, že budeme mít co obdivovat, když se ponoříme se do všelijakých zákoutí.

Jakarta je prý skvělá jen tehdy, je-li frustrace naše oblíbená emoce. Pro turisty je to místo náročné, plné negativních překvapení a nečekaných potíží. Nemají čas, aby si stihli alespoň zvyknout. Jejich dojmy se tak dají shrnout slovy: dopravní zácpy, znečištěné ovzduší, chudoba.

Pravděpodobně nikde na světě není vyšší koncentrace různých podvodů na turisty jako v indickém správním městě. I když budeme ostražití, stejně hrozí, že se obětí nějakého podvůdku staneme, ať už na letišti, v hotelu či na nádraží.

Egyptské hlavní město díky bohaté historii nikdy nepřestane být silným magnetem pro další a další cestovatele. Káhira není jediné velkoměsto, které zápolí se znečištěným ovzduším, šílenými řidiči, přelidněností a porevolučním stresem. Nicméně takových měst není mnoho, a především žádné z nich není tak vysoko na seznamu míst, které lidé touží za život navštívit.

Zpráva Světové zdravotnické organizace, že dýchat káhirský vzduch je jako vykouřit denně krabičku cigaret, však budí znepokojení. "Káhira je nepředvídatelná. Hleďte si svého a vyhněte se případnému protestujícímu davu. Pak bude vše v pořádku," radí nedávný návštěvník.

Na první pohled to vypadá, že bývalé hlavní město nabízí scénář na zcela ideální dovolenou (plavba výletní lodí k druhému největšímu bariérovému útesu, potápění), jeho reputace je však jiná. Prý je to nejsmutnější přístav v Karibiku.

Propagace je nevalná, turistický průvodce například rovnou tvrdí, že místní dopravní uzel je nejhorším místem na světě. To by ještě nic nebylo, ale značná kriminalita, drogy nebo množství chátrajících budov skutečně mnoho dalších návštěvníků nepřiláká. Natož tamní atmosféra, která na turisty vyloženě křičí, ať raději po setmění nevycházejí.