Den, kdy Tálibán šokoval svět a 1500 let staré obří sochy zmizely v prachu

Od Tálibánu to byl jasný vzkaz nejen světu, ale zejména tamním obyvatelům. V oblasti žijící minorita Hazárů vyznávajících šíitskou odnož islámu je dlouhodobě obětí genocidních útoků ze strany sunnitských extremistů.

Vždyť i rok 2001 začal tím, že Tálibán 8. ledna v bamjánské provincii v okrese Yakaolang unesl na 300 mužů včetně členů místních humanitárních organizací. Ti byli shromážděni na několika místech a veřejně zastřeleni ozbrojenci. Oficiálně je potvrzeno 170 obětí. To vše se v provincii odehrálo pouhé dva měsíce před odstřelem dvou ikonických soch Buddhy.

Na počátku našeho letopočtu oblast spadala pod Kušánskou říši. Ta sice zhruba od třetího století pozvolna upadala, ale k chudobě měli její obyvatelé poměrně daleko. Vedla tamtudy totiž hedvábná stezka.

Buddhismus se rozšířil mezi lidmi velmi rychle a dva obří Buddhové nebyli tím jediným, co zde vliv buddhismu zanechal. Nechyběly stúpy, malby na zdech ve zdejších jeskyních (v údolí je jich více než 500) a i soch sedících a stojících Buddhů bylo v oblasti daleko více.

Dvě sochy, které místní nazývali Salsal a Šamáma, byly ve své době největšími znázorněními Buddhy na celém světě. Byly rozmístěny na opačných koncích jednoho ze skalních masivů a byly vytesány právě z této pískovcové skály přímo na místě.

Rok jejich vzniku byl předmětem diskuzí, ale historici odhadují, že práce na nich začaly již ve třetím století našeho letopočtu a dokončeny byly během století šestého.

Hnutí Tálibán bylo založeno teprve v roce 1994, ale již koncem devadesátých let ovládalo více než čtyři pětiny Afghánistánu. Na ovládaném území vstoupilo v platnost právo šaría a s ním přišel ruku v ruce také zákaz televizí, omezení školní výuky pro dívky starší deseti let a v neposlední řadě také veřejné popravy.

Tálibán navíc také dlouhodobě vyzývá k ničení model. Naneštěstí, dvojici Buddhů nešlo přehlédnout a Tálibánu byla trnem v oku delší dobu.

Dne 27. února 2001 Tálibán zveřejnil svůj záměr dvojici soch zničit. Z celého světa se obratem dostavila záplava protestů a výzev k záchraně Buddhů. Ničemu nepomohly žádosti pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, dalajlámy ani Indie, která se nabídla, že na vlastní náklady sochy ze skály vyjme a bezpečně je uskladní na svém území.

Tálibánu však evidentně nešlo jen o to, aby sochy z Bamjánu zmizely, ale také o samotný akt jejich zničení.

Destrukce započala 2. března, kdy se Tálibán vydal do nerovného boje s automatickými zbraněmi a dělem. Buddhové však nevznikali několik století jen proto, aby padli za několik hodin. Tálibánci tak byli nuceni následně přitvrdit a na pomoc si vzali i raketomet a výbušniny.

Hlavní odstřel probíhal podle všeho 11. března, ale úplné zničení soch zabralo bezmála měsíc. Za zmínku stojí, že Tálibán není jediným uskupením, kterému se obří Buddhové zajídali. Už v 17. století nechal zničit jejich tváře panovník Mughalské říše Aurangzeb.

Je paradoxem, že teprve po zničení bamjánských Buddhů zařadilo UNESCO pozůstatky této památky na seznam světového dědictví. S tím souvisí také následná snaha sochy alespoň částečně zrenovovat ze zachovaných kusů pískovce. To však vyvolalo poměrně vyhrocenou diskuzi, zda je něco podobného správné.

Někteří zmiňují, že synkretismus (splývání náboženských a kulturních prvků různých národních či náboženských tradic v celek) jako za Kušánské říše není islámskému Afghánistánu již dávno vlastní, a proto podle nich nedává obnova soch smysl.

Jiní mají za to, že by měly skalní výklenky zůstat navždy takto prázdné, aby připomínaly tento fanatický útok na světové kulturní dědictví.

Skutečnostní bohužel je, že tato událost vydláždila cestu k dalším podobným útokům. Nejhůře dopadlo asi starověké asyrské město Nimrúd, jehož pozůstatky srovnal se zemí Islámský stát. Ten také vážně poškodil syrskou Palmýru a zavraždil archeologa, který odmítl prozradit, kde se nacházejí vzácné artefakty z tohoto naleziště.

„Ačkoliv Tálibán ty dvě sochy odstřelil, lidé se tu každoročně scházejí a obří Buddhy si připomínají během nejrůznějších obřadů. A samozřejmě projevují i vztek nad ničením světového kulturního dědictví,” uvedl guvernér provincie Saíd Anvár Rahmátí s tím, že byly součástí životního prostředí pro všechny místní, podobně jako jsou pyramidy samozřejmé pro obyvatele Gízy.

Dvacetileté výročí smutné události letos uctilo procesí místních lampionovým průvodem.