Článek
Informace o tom, co dělají dálkové lety s lidských tělem, přinesl server Independent. Ten cituje několik odborníků, mimo jiné praktickou lékařku Gill Jenkinsovou. „Sezení osm či více hodin může mít zásadní vliv na vaše zdraví - na srdce, dýchání, ale i na svaly a klouby,“ vysvětluje lékařka. Dodává, že se cestující mohou po dálkových letech cítit nesví a může jim třeba docházet dech. „Lidé, kteří už mají nějaká kardiovaskulární onemocnění, jsou postiženi nejvíce.“
Na vině jsou mimo jiné dehydratace, změna tlaku v kabině či nižší úroveň kyslíku; podle Independentu jde o ekvivalent nadmořské výšky kolem 1820 až 2400 metrů. „Sezení v omezeném prostoru navíc omezuje pohyby hrudníku, takže nedýcháte dostatečně hluboce. Stres pak může zvýšit riziko srdečních problémů,“ doplnila lékařka.
Praktický lékař Simon Theobalds uvádí, že postiženy jsou i další části těla. Například nižší vlhkost a dehydratace mohou pořádně zamávat s žaludkem. „Změna tlaku v kabině může způsobit expanzi plynů v trávicí soustavě, což vede k nadýmání a diskomfortu,“ tvrdí Theobalds.
Stevard radí, jak přečkat dlouhý let relativně bez újmy a v pohodlí
Narušení cirkadiánního rytmu při překračování časových pásem je dalším faktorem, který trávení neprospěje. Mění se chutě, přehazují se stravovací návyky, což může potenciálně vést k nepohodlí.
Suchá kůže či ztuhlé svaly
Změnami pásem může být stejně postižen i mozek. Nižší kvalita i kvantita spánku může mít negativní dopady na kognitivní funkce a náladu, vysvětluje Theobalds a dodává: „Nízká úroveň vlhkosti může rovněž vést k bolestem hlavy či nevolnosti.“
Změna tlaku, nízká vlhkost i kvalita vzduchu mohou ovlivnit také oči, nos i ústa. „Běžná je bolest dutin, obzvlášť, pokud už člověk trpí nachlazením nebo jiným respiračním problémem,“ tvrdí Jenkinsová a dodává, že vyrovnávání tlaku může v takovém případě vést k tlaku uvnitř čela nebo tváře. V tomto případě mohou zabrat osvědčené triky jako žvýkání, zívání či usrkávání vody.
Změny, které se v kabině odehrávají, ale mou postihnout i kůži. Cestující mohou pociťovat, že je příliš napnutá či suchá. Je vhodné se podle Theobaldse vyhnout silnému líčení, a naopak pokožku zvlhčovat a hydratovat.
Kvůli dlouhému sezení, což zřejmě nebude překvapením, se mohou lidé cítit ztuhle. Bolavé svaly pak mohou podle Jenkinsové vést ke stejně bolavým kloubům či bolesti zad. „Během letu se pokuste trochu hýbat a jednou za hodinu se protáhnout. Jakmile přistanete, je důležité, abyste tělo rozpohybovali hned, jak to bude možné.“
Nevyhnutelný kontakt s cizími tělními tekutinami? Odvrácená strana létání
