Článek
Podle listu Hürriyet je důvodem zavedení vstupného snaha omezit počet návštěvníků dominanty největšího tureckého města. Z chrámu se v roce 2020 stala mešita, což do ní podle úřadů přivádí mnohem více lidí.
Turecké ministerstvo kultury podle Hürriyetu chce omezením počtu návštěvníků chránit historickou hodnotu chrámu, který je od roku 1985 zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zavedení poplatku je podle ministerstva v souladu s plánem, který po Ankaře žádá UNESCO. Organizace přitom už v roce 2020, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan z chrámu Hagia Sofia mešitu udělal, vyjádřila obavy ohledně přeměny této památky k modlitebním účelům.
Mozaiky v chrámu Hagia Sofia budou během modliteb zakryty
Během muslimských modliteb jsou totiž v chrámu mimo jiné křesťanské mozaiky zakryté závěsy a na historické mramorové podlahy se pokládají modlitební koberečky, což obojí může podle některých expertů tuto historickou památku poškodit. Kvůli modlitbám bylo v chrámu umístěno také mnoho polic na boty.
„Je to tam jako o karnevalu,“ popsal dění před časem jeden z místních průvodců. Už v roce 2022 například turecké sdružení historiků umění upozornilo na některé škody, například na dubových dveřích z 15. století.
Hagia Sofia měnila své určení
Monumentální chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) byl několik století křesťanským kostelem.
Poprvé byl v mešitu změněn po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453.
Po rozpadu osmanské říše zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk v rámci sekulárních reforem změnil chrám Boží moudrosti od roku 1935 na muzeum.
V roce 2020 ale turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal dekret, jímž z chrámu opět udělal mešitu. Učinil tak poté, co turecký soud označil rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 o změně na muzeum za protiprávní.
Po opětovné přeměně v mešitu se v Hagia Sofia jako „v místě muslimských modliteb“ neplatilo vstupné. Od 15. ledna 2024 ale musí zahraniční turisté zaplatit 25 eur (asi 600 korun).