Článek
Jde o projekt v přepočtu za 90 miliard korun. Otevřít své brány by měl park do tří, maximálně pěti let. Jak podotýká Tania Braniganová, zpravodajka britského listu The Guardian, úřady sázejí na turistiku jako na klíč k ekonomické budoucnosti Tibetu. Cílem je do oblasti s pouhými třemi milióny lidí přilákat 15 miliónů návštěvníků ročně, tak s nimi také peníze v řádu desítek miliard.
Ma Sin-ming, místostarosta Lhasy, novinářům podle agentury Nová Čína řekl, že park zabere plochu 800 hektarů v lokalitě vzdálené necelé dva kilometry od centra města. Má to himálajské „Sídlo bohů“ zatraktivnit a stát se mezníkem v jeho kulturním rozvoji. Podle místostarosty se mají hlavní atrakce pojit s princeznou Wen-čcheng, vnučkou císaře z dynastie Tchang, která se v 7. století provdala do Tibetu. Čína dodnes tento sňatek líčí jako příběh etnické harmonie.
Park bude tudíž zahrnovat mimo jiné ukázky věnované princezně, ale i další vzdělávací a zábavní zařízení. Byznysová a rezidenční centra nemají v parku chybět.
Atrakce má odlehčit Džókhangu a Barkoru
Jak řekl Ma, park odlehčí turistickému tlaku na kultovní chrám Džókhang a posvátný poutní okruh Barkor v centru Lhasy. Tím pomůže chránit dědictví města. Podle státních médií se počet návštěvníků oblasti v prvních pěti měsících 2012 zvýšil meziročně o 25,7 procenta. Turistický úřad prohlásil, že Tibet letos očekává až deset miliónů turistů – o milión více než loni.
Začátkem června ale Čína pro zahraniční návštěvníky Tibet dočasně uzavřela. Příčinou bylo zřejmě napětí kolem vlny protestního sebeupalování mnichů. Situace kolem cestovního povolení do Tibetu (TTB), vydávaného Tibetským turistickým úřadem, se během sezóny nicméně už několikrát změnila.
Čínští činitelé – jak dodává zpravodajka The Guardian – tematické parky často považují za způsob rozvoje turistiky, ačkoli mnohé z nich nedokázaly přilákat očekávané investice a turisty. Jak si povede vláda v Lhase při rozvíjení projektu, se ještě uvidí.
Nová Čína minulý měsíc informovala, že úřady také vyčlenily přes 400 miliónů jüanů (asi 1,2 mld. Kč) na rozvoj turistiky v prefektuře Ňingthi v jihovýchodním Tibetu, známé úchvatnými přírodními scenériemi. Projekt „a la Švýcarsko“ kromě zřízení mezinárodního turistického města počítá i s vybudováním 22 „modelových vesnic“, v nichž se má návštěvníkům dostat domácího ubytování.
Kdo je princezna Wen-čcheng
Vnučka tchangského císaře Tchaj-cunga, kterou tvůrce tibetského státu Songcän Gampo (605–650) pojal spolu s „nepálskou princeznou“ za jednu ze dvou žen.
„Čínská princezna“ přinesla z Číny jako svatební dar pozlacenou sošku Buddhy Šákjamuniho.
Socha prý byla vytvořena v Indii, odkud se dostala do Číny. Tibeťané k její poctě postavili chrám Džókhang (Dům Páně), jeden z největších v lamaistickém světě.
Čínská princezna byla později zbožštěna jako Bílá Tára – Vysvoboditelka.
Před hlavním vchodem do Džókhangu v Lhase stojí kamenná stéla (doring) z roku 823 s textem čínsko-tibetské smlouvy o míru a přátelství.
Kritici opakovaně tvrdí, že z takovýchto projektů těží spíše Chanové (etničtí Číňané) než Tibeťané.
