Článek
Jevišovka na soutoku říčky Jevišovky a Dyje patřila mezí významná centra chorvatského osídlení a nemálo obyvatel má chorvatské předky. Před osmi lety tam Chorvatská vláda odkoupila bývalou faru, aby se stala místem, připomínajícím život Chorvatů na jihu Moravy.
Bývalá fara se stala Chorvatským domem a česká vláda při jeho představení přislíbila pomoci s jeho opravou. „Jsem rád, že jsme se tady dnes setkali. Jednak tím splácíme dluh, který k chorvatským obyvatelům máme za to, čím si prošli po druhé světové válce a pak plníme slib, který jsme tedy dali už před osmi lety,“ řekl Dienstbier.
Aby Jevišovka napříště byla místem setkání obou národů, si přeje chorvatská velvyslankyně. „Chorvatsko na opravu rovněž uvolní prostředky, počítáme s částkou deset tisíc euro,“ řekla. „Rekonstrukce je rozdělena na dvě etapy. První se týká vlastní budovy bývalé fary, ve druhé vznikne novostavba ve dvoře,“ uvedla místopředsedkyně Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR Lenka Kopřivová.
Zásahů bude mnoho
Dům už je poznamenán stavebním ruchem. „Podlaha byla ve špatném stavu, bude nutné měnit i krovy a stropy. Odkrytí podlahy umožnilo zkontrolovat, jaké jsou základy, aby nenastal krizový scénář a nutnost bourání i zdiva,“ řekl Jan Tičer ze sdružení. To se naštěstí nepotvrdilo, i tak ale budou stavební zásahy značné. „Nainstalovaná velká okna je třeba vybourat a nahradit malými okny, jaké byly na faře v minulosti,“ dodal Tičer.
Stavební práce už začaly.
„Stav budovy není tak špatný, jak jsme se báli, přesto budou některé zásahy velké a nutné. Například jsou tam krovy, kterým chybí potřebné opory,“ potvrdil architekt Tomáš Jenček. Podílel se na vzniku plánu na proměnu areálu.
Doplnil, že kromě fary, která se promění v muzeum, vznikne budova ve dvoře. Bude v ní sál, v patře mají vzniknout prostory pro ubytování, jejichž předpokládaná kapacita je do dvanácti osob. „Je nutné proto, že mnoho lidí už se nemá do Jevišovky kam vrátit. Chceme jim proto nabídnout ubytování, aby při návštěvě měli kde být,“ vysvětlila význam ubytovacích prostor Kopřivová.
Chorvatská komunita se na jihu Moravy usadila v šestnáctém století, když prchali hlouběji do Evropy před Turky. Početná komunita žila dříve v Jevišovce, Novém Přerově, Dobrém Poli, v Hlohovci a v dnešní břeclavské části, která právě svými obyvateli dostala název Charvátská Nová Ves. Po válce byli v roce 1948 přinuceni z pohraničí přesídlit do vnitrozemí.