Článek
Pokusí-li se uličkou projít někdo na červenou, riskuje, že se s případně protijdoucím zasekne uvnitř. Rozměrově skoupý prostor vedoucí asi deset metrů z kopce je tu totiž v nejužším místě široký necelých 70 centimetrů.
Podle Ondřeje Šefců, odborného náměstka Národního památkového ústavu, se pravděpodobně nejedná o uličku v pravém slova smyslu. Přesnější pojmenování prostoru je soutěska, která ve středověku sloužila jako přístupový koridor právě k vltavskému rameni.
V minulosti se podobných průchodů nacházelo v hlavním městě velké množství a jejich skromný rozměr odpovídal tehdejší civilní architektonické filosofii „čím menší, tím lepší“.
Dnes se jedná pouze o turistickou atrakci, s jejímž průchodem jsou spojená občasná rizika. Podle obsluhy místní restaurace tu v minulém roce uvízla objemnější německá turistka, která se odsud s obtížemi dostávala přes dvě hodiny.