Hlavní obsah

Čeští krajané v Banátu zachovávají tradice. Do střechy jejich centra ale teče

Bela Crkva

Ani dvě století od doby, kdy se její předkové rozhodli změnit svůj život a začít od nuly v neznámém prostředí, nezapomněla krajanská komunita ve vesnici Kruščica v srbském Banátu na české kořeny. Domek, který je svědkem její historie, počítá i s nocležníky z Česka. S opravou ale potřebuje pomoci.

Foto: Česká beseda Kruščica

Pestrá festivalová podívaná v ulicích města Bela Crkva (Kruščica je jeho místní částí).

Článek

Už po dvanácté proběhne v Banátu víkendový multikulturní festival Krása různorodosti (Lepota različitosti). V termínu 19. až 21. července se do Kruščice a Bele Crkve sjedou folklórní soubory z mnoha zemí. Každoročně zde nechybí průvod obcí, taneční a pěvecká vystoupení ani večerní zábava. Pečou se perníkové hrušky jako symbol vesnice.

„Naše oblast je domovem lidí mnoha etnik a cílem festivalu je oslava jedinečnosti a tradic každého z nich. Letos k nám přijedou tři folklorní soubory z České republiky, vystoupí samozřejmě i soubor České besedy Kruščica. Tři soubory přijedou z Nového Sadu, vystoupí Židé, Rumuni, Rusové, Řekové a samozřejmě také Srbové,“ shrnul organizátor Jozef Irović.

Foto: Česká beseda Kruščica

Průvod velkého folklórního festivalu vychází z etno domu v Kruščici.

Tradici založila kruščická Česká beseda, potomci Čechů, kteří se v 19. století stejně jako příslušníci dalších národů Rakouska-Uherska dobrovolně vydávali znovu osídlit rozlehlé oblasti Banátu, vylidněné v důsledku dlouhých osmansko-habsburských válek.

OBRAZEM: Banát, nekonečná dřina i krása

Kultura

V Kruščici, která leží přímo u hranic s Rumunskem, dnes tvoří Češi přibližně čtvrtinu z osmi set obyvatel a zdejší více než stoletá Česká beseda patří mezi nejaktivnější české krajanské spolky na Balkáně.

Foto: Česká beseda Kruščice

Expozice v etno domě připomíná i místa, odkud Češi do Banátu přišli.

V roce 2012 napadlo současného předsedu spolku Jozefa Iroviće (původně Jírovec) vytvořit v Kruščici prostor, kde by byly uchovávány vzpomínky místních Čechů a také povědomí o tom, jak žili po svém příchodu do Banátu.

„Máme zde nástroje starých řemesel a předměty či oblečení, které naši předkové sami vyrobili a používali,“ přiblížil Joži Irović. Nejde však jen o muzeum se stálou expozicí, ale o interaktivní projekt.

Foto: Česká beseda Kruščica

Spolek dům vlastními silami vyčistil a vyspravil.

Česká beseda pro tyto účely získala do vlastnictví (a zachránila před demolicí) dům s popisným číslem 75, který si v 19. století postavila rodina Škorničkových. Vlastními silami ho vyčistili a opravili, při rekultivaci zahrady dokonce objevili náhrobní kameny se záznamy o úmrtí a narození původních majitelů.

Základna pro kulturní akce

V původní maštali etno domu (Etnokuća) funguje také učebna, která slouží výuce češtiny i zkouškám folklórního a pěveckého sboru. Kromě letního festivalu Krása různorodosti slouží etno dům spolu s nedalekým českým kulturním sálem jako základna pro další tradiční akce.

Foto: Česká beseda Kruščica

Do zkultivované zahrady vysadili hrušně. Hruška je symbolem Kručšice.

Na větší porci odborných prací ale kruščickým srdcařům síly nestačí. V současné době je trápí zejména havarijní stav střechy. Dům akutně potřebuje nové krovy i krytinu. Právě pod střechou by mohly vzniknout ubytovací kapacity a základní sociální zázemí. Díky vysokému podílu pomoci místních by přitom náklady neměly přesáhnout částku půl milionu korun. Do věci tak vstoupili přátelé z Česka a na portálu Donio založili sbírku Střecha pro český etnodům v srbské vesnici Kruščica.

„Rádi bychom kompletně zrekonstruovali krovy, položili novou pálenou střešní krytinu, vybudovali dvě podkrovní místnosti a sociální zázemí,“ popsali. Ani vyšší vybraná částka by se ale v Kruščici neztratila. „Přistavěli bychom venkovní altánek, také venkovní sprchy a toalety, aby mohla zahrada v létě sloužit jako plnohodnotné tábořiště pro návštěvníky,“ mají jasno. O využití by nouze rozhodně nebyla - počet těch, kteří se z ruchu přelidněných turistických center obracejí do míst, kde se čas ještě nesplašil, totiž rok od roku stoupá.

Odstěhovala se do Rumunska. Češi jí předpovídali, že tam skončí s kudlou v břiše

Cestování
Související témata:

Výběr článků

Načítám