Článek
Kildaltonský kříž, který je datován zhruba do druhé poloviny osmého století, je jedním z nejpůsobivějších dochovaných artefaktů svého druhu. Jedná se o takzvaný vysoký či také stojící keltský kříž. A proč je kříž označován jako keltský, když je raně křesťanský? Díky svému tvaru - kombinaci kříže a kroužku.
Podle pověsti byl tento typ kříže zaveden jedním ze svatých, když na jednom irském ostrově šířil křesťanství mezí tamější pohanskou populací. Lze jej chápat buď jako určité kompromisní spojení kříže křesťanského se slunečním, nebo naopak jako zpodobnění nadvlády Ježíše nad pohanskými bohy. Podobné kříže lze nalézt i na skotském ostrově Iona.
Monument, vztyčený u Kildaltonského kostela na malebném hřbitově, má dodnes, přestože byl asi 1200 let vystaven často drsnému skotskému počasí, stále velmi dobře čitelné biblické výjevy. Na 2,65 m vysokém a 1,32 m širokém kříži ze šedozelené břidlice lze rozpoznat Pannu Marii s Ježíškem, Kaina vraždícího Ábela, Davida, který zabíjí lva, anděly nebo hady.
Pávi, kam se podíváš
Na východní straně kříže můžeme vidět i pávy, hodující na hroznech. A nejsou to jediní pávi, na něž při cestě za křížem narazíte. Nachází se na východní části ostrova, a abyste se k němu dostali, musíte z hlavní silnice odbočit doprava za palírnou Ardbeg a na místo dojedete po bezmála deseti kilometrech.
Pomalá klikatá jízda po nezpevněné cestě vede kolem několika samot, a pokud zhruba v půli cesty najednou spatříte modrozelený záblesk nebo neobvyklé výkřiky, raději se připravte dupnout na brzdu.
Cestu ke kříži totiž střeží hejno pávů, kteří se pasou okolo silnice. Nelze navíc spoléhat na jejich pud sebezáchovy. Překvapení turisté totiž obvykle zastaví a podělí se s pávy o nějakou tu pochutinu. Zvuk motoru proto na pestrobarevná zvířata nepůsobí výstražně, ale naopak jako vábnička. Jako by chtěli návštěvníkům ukázat, na co se mohou na konci kodrcavé jízdy těšit.