Česko má dalších 29 národních kulturních památek

Mezi národní kulturní památky patří většinou nemovitosti či soubory soch. Patří sem ale i několik movitých věcí - třeba korunovační klenoty, historické automobily z Národního technického muzea, Moravské zemské desky či unikátní daguerrotypie z Kynžvartu.

Národní kulturní památky jsou vyhlašovány už od roku 1962. Nejvíce se jich podle databáze Národního památkového ústavu nyní nachází v Praze a Jihočeském kraji, přes dvě desítky jich má také Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně jsou v kraji Karlovarském, méně se jich najde i v Pardubickém kraji či na Vysočině.

Mezi cennosti regionu přibyly hned tři nové památky. Klášter premonstrátů v Teplé z konce 12. století, středověký důl Jeroným v Čisté a rudná věž smrti v Ostrově nad Ohří, která je dokladem perzekuce politických vězňů a připomíná oběti, jež zemřely následkem vyčerpání a ozáření.

Plzeňský kraj má dvě nové národní kulturní památky. Jednou z nich se stal selský dvůr v Plzni-Bolevci, budovaný v době takzvaného lidového klasicismu. Druhou národní památkou byl vyhlášen kostel Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích, který patří k významným stavbám pozdního baroka v Čechách.

Ministerstvo kultury zařadilo do souboru nejvýznamnějších památek dvě z kraje Vysočina. Jsou to jihlavský kostel svatého Jakuba Většího a polenský chrám Nanebevzetí Panny Marie. Jejich správci předpokládají, že nový status bude přínosem pro kostely i region a památkám zajistí větší pozornost.

Na prestižní seznam se zařadil kostel svatého Floriána v ústecké čtvrti Krásné Březno. Kostel tvoří historicky cenný areál se zámkem, kam se po jeho opravě přestěhují ústečtí památkáři z pronajaté budovy v centru krajského města.

V Libereckém kraji přibyly dvě nové národní kulturní památky,státní hrad Grabštejn a kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Grabštejn leží v Libereckém kraji nedaleko Trojzemí Čech, Německa a Polska, ročně ho navštíví kolem 20 000 lidí.

Vodní mlýn v Hoslovicích, zámek Orlík a klášter premonstrátů v Milevsku se staly národními kulturními památkami. Starobylý vodní mlýn u Hoslovic na Strakonicku je prvním skanzenem na jihu Čech. Zachránil se i díky jeho majitelům, kteří se uzavřeli před světem.

.: Zámek Orlík se stal také národní kulturní památkou.foto: Michal Němejc,krasyprirody.cz

Vláda konečně vyhlásila jako národní kulturní památku také hrad Český Šternberk, kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory a kostel sv. Mikuláše ve Vinci.

Český Šternberk stojí na strmém skalnatém břehu nad řekou Sázavou více než 760 let. Je v držení rodu jeho někdejšího zakladatele Zdeslava ze Sternberga.

Do seznamu národních kulturních památek bylo zapsáno také pět památek z východních Čech, například známý hrad Kost na Jičínsku či zámek v Novém Městě nad Metují.

Přibyl také lovecký zámeček Humprecht u Sobotky v Českém ráji a unikátní dřevěný hřbitovní kostelík v Broumově. V Pardubickém kraji se seznam rozšířil barokní komplex radnice v Poličce na Svitavsku.

Na seznam nejcennějších architektonických šperků vláda zapsala vilu Eduarda Lisky. Ve svahu Slezské Ostravy ji v roce 1936 postavili bratři Čestmír a Lubomír Šlapetovi. Jejich nejvýznamnější dílo na severu Moravy je mimořádným příkladem organické funkcionalistické architektury, řekla ředitelka Národního památkového ústavu v Ostravě Naďa Goryczková.

Do seznamu těch nejcennějších hodlá vláda zařadila poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velehradě na Uherskohradišťsku a evangelický kostel ve Velké Lhotě na Vsetínsku.

"Bazilika je ve stavu ohrožení. Zařazení mezi národní kulturní památky bude obrovským přínosem, neboť se zvýší možnost dosáhnout na evropské peníze," řekl velehradský farář Petr Přádka.

Olomoucký kraj se pyšní dalšími dvěma národními kulturními památkami, Národním domem v Prostějově a vodní elektrárnou v Třeštině na Šumpersku.

Národní dům byl postaven v letech 1905 až 1907 podle návrhu předního představitele české secese Jana Kotěry. Jeho úkolem bylo vybudovat kulturní a společenské centrum města s restaurací, divadlem i prostory pro spolky. Na stavbě se podíleli malíři Jan Preisler, František Kysela a sochaři František Sucharda a Bohumil Kafka.

Zlínský kraj zapsal na seznam dva kostely, Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velehradě a Evangelický kostel ve Velké Lhotě. Evangelický kostel je poslední autenticky dochovaný kostel s typickými rysy chudých roubených kostelů té doby.

Zámek Slavkov u Brna, Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách a archeologické naleziště Dolní Věstonice se zařadily do seznamu národních kulturních památek.

Kostel Jména Panny Marie projektoval Jan Blažej Santini-Aichel, je jedním z nejvýraznějších barokních areálů tohoto typu na Moravě. Dolní Věstonice patří mezi nejvýznamnější naleziště pozůstatků života člověka starší doby kamenné v Evropě. Jsou zde dochovány zbytky obydlí, lovecké kořisti i doklady uměleckého cítění.